Émile Zola

Z Vždy Nahoře
Přejít na: navigace, hledání
Émile Zola

(1840-1902)

  • francouzský spisovatel, hlavní představitel literárního naturalismu
  • Narodil (i zemřel) se v Paříži v rodině inženýra italského původu. Když otec v roce 1847 náhle zemřel, rodina se ocitla ve finanční tísni a matka se se synem odstěhovala ke svým rodičům do jižní FRancie. Na lyceu se Zola seznámil s Paulem Cézannem. Po smrti babičky se s matkou odstěhoval zpět do Paříže, kde mj. dvakrát propadl u maturity a střední skolu nedokončil. Jedenadvacetiletý Zola našel práci v nakladatelství Hachette, což mu umožnilo proniknout do světa literátů a stát se spisovatelem. V pozdějších letech na sebe upozornil otevřeným dopisem prezidentu republiky Žaluji (1898), v němž se postavil za kapitána fr. armády židovského původu Dreyfuse, neprávem odsouzeného za špionáž na galeje. V Zolově vile v Médanu nedaleko Paříže se scházeli jeho přátelé a žáci, mj. Guy de Maupassant, kteří společně vydali soubor povídek Médanské večery (1880). Zola zemřel údajně nešťastnou náhodou na otravu oxidem uhelnatým poté, co se mu ucpal komín u kamen (záměrné ucpání komínu, které se stalo ihned po jeho smrti předmětem hypotéz, nebylo nikdy prokázáno).
  • katolická církev zařadila veškeré Zolovy spisy (opera omnia) na Index zakázaných knih

Dílo

  • Tereza Raquinová (1867)
    • analýza vzniku, průběhu a dohry zločinu manželky nenávidící svého muže
    • Nešťastná Tereza Raquinová touží po změně a hledá únik z monotónního všedního života, který vede po boku svého manžela. Známost s jistým mladým mužem vyústí nejen v milenecký poměr, ale i v hrůzný čin vraždy manžela. Bezvýchodnost situace i osudová touha uniknout končí i pro milence tragicky – společnou sebevraždou.
  • dvacetisvazkový cyklus Rougon-Macquartové (1871-1893; podtitul Přírodopisná a sociální studie jedné rodiny za druhého císařství)
    • obdoba Balzacovy Lidské komedie, zasazená do druhé poloviny 19. století
    • jako hlavní postavy jsou zde poprvé uvedení dělníci a lidé z periférie
    • potomci rodiny se stávají dělníky, horníky, kněžími, vědci, zemědělci, vojáky, podnikateli, spekulanty, živnostníky, prostitutkami i politiky, jejich prostřednictvím autor bez příkras dokumentuje dobu a společnost
    • jednotlivé postavy procházejí více díly, ve kterých se postupně vyvíjejí
    • do cyklu patří například díla:
      • Zabiják (1877)
        • román, jehož vydávání bylo nejprve pro všeobecné pobouření zastaveno
        • titulním zabijákem je alkohol a jeho ničivá síla
        • Venkovská dívka Gevaisa přijíždí do Paříže se dvěma malými dětmi a druhem Lantierem, jenž ji záhy opouští. Gervaisa si zařídí prádelnu a vdá se za klempíře Coupeaua, který krátce nato utrpí v práci těžký úraz. Gervaisa je nucena živit celou rodinu sama a ještě se starat o nemocného, z něhož se stane alkoholik a povaleč, a o bývalého druha, příživníka Lantiera, který se k ní znovu nastěhuje. Coupeau se nakonec upije k smrti a alkoholu propadne i sama Gervaisa. Umírá bez přátel ve špinavé kobce.
        • zajímavost: za první české vydání díla autor nepožadoval honorář
      • Nana (1880)
        • volné pokračování Zabijáka
        • tragický příběh kurtizány Nany, jejímž předobrazem byly dvě skutečné ženy
      • Břicho Paříže (1873)
        • román z prostředí pařížské tržnice s reportážními prvky
      • Germinal (1885)
        • sociální román odehrávající se mezi horníky
  • Experimentální román (1880)
    • teoretické pojednání, celkem sedm studií
    • Zola zde rozvádí myšlenku o sblížení románu a vědy: romanopisec je vědec a literatura je zvláštní druh vědy
    • autor se ve svých názorech nechal ovlivnit dobovou lékařskou a přírodovědeckou literaturou