Úvod do problematiky národního obrození

Z Vždy Nahoře
Přejít na: navigace, hledání
Staroměstské náměstí v roce 1794
  • v 2. polovině 18. století dominovala v Čechách a na Moravě němčina
  • čeština upadala, neměla spisovnou normu a mísila se s dalšími jazyky; vyššími vrstvami byla opovrhována a postupem času ji používal už pouze venkovský lid k mluvené komunikaci → příčiny tohoto stavu:
    • pobělohorská rekatolizace a emigrace protestantské intelektuální elity
    • vídeňský centralismus a s ním související snaha o plnou germanizaci monarchie
  • od 70. let 18. století se začaly projevovat snahy znovu pro češtinu vydobýt předbarokní pozice
  • česky se mělo nejenom hovořit, ale též vědecky bádat a na nejvyšší možné úrovni psát krásnou i naučnou literaturu
  • s počátky NO souvisí také kult českého jazyka a české (příp. slovanské) historie

Příčiny a podmínky pro vznik národního obrození

Josef II.
  • osvícenské ideály, které prosazovaly víru v rozum, rovnoprávnost, svobodu, optimistické přesvědčení o nutnosti spravedlivějšího uspořádání světa
  • 1773 - zrušení jezuitského řádu papažem Klementem XIV. → oslabení vlivu církve na školství (řád byl roku 1814 obnoven)
  • tereziánské a josefínské reformy:
    • 1781 - toleranční patent (umožnil existenci dalších tří křesťanských vyznání)
    • 1781 - patent o zrušení nevolnictví
  • dále také např. zakládání vědeckých společností, všeobecná školská reforma, omezení cenzury, vliv francouzské revoluce

Periodizace národního obrození

  • 1. obranná fáze (doba absolutistických reforem, cca od 70. let 18. stol. do roku 1805)
  • 2. útočná, ofenzivní fáze (období napoleonských válek a absolutismu, cca do roku 1830)
  • 3. vrcholná fáze (rozvoj revolučních sil před rokem 1848 a pozdější bachovský absolutismus, cca do roku 1859)