Česká literatura po roce 1945

Z Vždy Nahoře
Přejít na: navigace, hledání

Česká literatura po roce 1945

  • 1. období: literatura v letech 1945-68
    • obzvlášť důležitý pro další vývoj byl rok 1948, kdy 25. února ozbrojeným pučem převzala KSČ absolutní moc v zemi
  • obecnější aspekty poúnorového období:
    • a) Politické čistky a likvidace inteligence:
      • 1) Tábory nucených prací
      • 2) Akční výbory - vylučování pedagogů a studentů z vysokých škol
      • 3) Čistky v Syndikátu českých spisovatelů (1949 přeměněn na Svaz československých spisovatelů) - vyloučeni legionáři, surrealisté, katolíci, skauti aj.
    • b) Procesy a popravy v 50. letech:
      • 1) Spisovatelé obviňováni ze špionáže či hospodářského diverzantství
      • 2) Někteří byli ubiti při výsleších, jiní zemřeli v žaláři či byli popraveni (Záviš Kalandra)
    • c) Zákazy v oblasti tisku:
      • 1) Řada časopisů byla zrušena
      • 2) Zákaz vydávání západoevropské a americké literatury
    • d) Čistky v knihovnách:
      • 1) Za nežádoucí byli označeni např. K. Čapek, J. Orten, J. Foglar, katolíčtí autoři, K. May, J. F. Cooper, legionáři, F. Kafka aj.
      • 2) Likvidovány klášterní a zámecké knihovny
    • e) Psychický teror a emigrace:
      • 1) K. Biebl spáchal sebevraždu, K. Teige zemřel pod vlivem přílišného stresu
      • 2) Emigrace spisovatelů: P. Tigrid, J. Čep, E. Hostovský
        • roli hrály nejen politické, ale i rasové důvody
    • 50. léta - doba socialistického realismu, vznikajícího podle sovětského vzoru:
      • období devastace kulturních hodnot
      • literatura ideologická, nenávistná, plná patosu, frází, výhružek či naopak oslavných agitek
      • potlačena estetická funkce umění i respekt k tvůrčí individualitě
        • šlo o tzv. "buržoazní přežitky a nebezpečí"
      • hlavní teoretici tohoto období:
      • další aktivně prostalinští spisovatelé: V. Nezval, E. F. Burian, J. Glazarová, M. Pujmanová, J. Drda, V. Řezáč
    • Počátek uvolňování: 1956 - odhalení kultu osobnosti u Stalina
      • II. sjezd spisovatelů - kritické projevy přednesli F. Hrubín a J. Seifert:
        • odsoudili schematismus, kulturní útlak, zjednodušování, požadovali právo na osobní prožitek a svobodu umělce
      • vycházela nová díla + důležité překlady (J. Škvorecký: Zbabělci, A. Camus, W. Faulkner)
      • svobodnější atmosféru signalizovala i nová kulturní periodika:
        • Literární noviny (od roku 1952), Host do domu (1954), Květen (1955), Světová literatura (1957)