Avvakum

Z Vždy Nahoře
Přejít na: navigace, hledání
Avvakum na cestě do vyhnanství

(1621-1682)

  • ruský duchovní, cestovatel a spisovatel
  • církevní odštěpenec, zakladatel pravoslavné sekty starověrců
  • také zvaný Avvakum Petrov
  • Jeho rodiče byli mužici, přesto se rozhodl studovat kněžský seminář. Na studiích se setkal s budoucím patriarchou Nikonem. Oba dva muži se tehdy spřátelili, spojovala je upřímná snaha o reformu pravoslavné církve. Později se však stali kvůli svým názorům nesmiřitelnými nepřáteli. Avvakum působil jako protopop v kazaňském chrámu Panny Marie. Zde také kázal. Když se patriarcha Nikon rozhodl pro opravu náboženských knih, postavil se Avvakum rozhodně proti jeho reformě. Pro své krajně konzervativní názory byl roku 1653 odsouzen do vyhnanství na Sibiř. Roku 1662 se Avvakum směl z vyhnanství vrátit, byl dokonce přijat carem Alexejem. Poté, co od cara požadoval odvolání Nikona z úřadu patriarchy a zrušení jeho reforem, byl vykázán na venkov a posléze na něj byla uvalena církevní klatba. Roku 1667 byl zajat Nikonem, zbičován a odsouzen do vyhnanství v pevnosti Pustozersk na severu evropského Ruska. Jeho společníkům vyřízli jazyk, někteří byli i popraveni. Avvakum byl v Pustozersku vězněn 14 let, sepsal zde i svůj vlastní životopis. Roku 1682 sepsal dopis, v němž ostře napadl církevní představitele, cara Fjodora III. i jeho zemřelého otce Alexeje. Následovaly nepokoje v Moskvě, inicované starověrci. Po jejich potlačení byl Avvakum odsouzen k smrti za kacířství a zradu a 14. 4. 1682 v Pustozersku upálen ve srubu, naplněném hořlavými látkami. Před smrtí prý Avvakum proklel cara Fjodora, který skutečně jen o několik dní později v Moskvě zemřel.

Dílo

  • kázání, dopisy a náboženské traktáty
  • Život protopopa Avvakuma - vlastní životopis
  • nejznámější Avvakumovo dílo
  • psáno drsně realistickým stylem
  • autor zde s ironií a nadhledem popisuje především své zážitky ze sibiřského vyhnanství
  • mistrovské dílo, které je považováno za počátek novověku v ruské literatuře