Carlo Goldoni

Z Vždy Nahoře
Přejít na: navigace, hledání

1707-1793

Carlo-goldoni.jpg
  • italský klasicistní dramatik,
  • především autor komedií: napsal jich více než 200 a mnohé se hrají dodnes
  • Narodil se v Benátkách v rodině lékaře. Číst a psát se naučil už ve čtyřech letech, svou první hru napsal v devíti. Vystudoval práva a žil v nejrůznějších městech severní Itálie, než ve 40 letech zakotvil jako profesionální dramatik v Benátkách. Předtím kočoval s hereckou společností a pracoval v různých advokátních kancelářích. Určitou dobu působil i jako tajemník benátského velvyslance v Miláně. Během pobytu v Janově s divadelní společností se oženil s Nicolettou Conniovou. V dalších letech se úspěšně hrály desítky jeho her, byl ředitelem divadel v Benátkách i Janově, psal libreta oper. V roce 1757 byl jmenován v Parmě dvorním básníkem francouzských Bourbonů s pravidelnou penzí. V roce 1758 jej přijal na audienci papež Kliment XIII. V roce 1763 odjel do Paříže, kde se stal vychovatelem královských dcer a psal další komedie. V letech 1784–1787 napsal své Paměti. V roce 1792 mu Národní konvent zastavil penzi. Obnovil mu ji na přímluvu přátel v únoru 1793. Goldoni zemřel v chudobě v Paříži den před tímto rozhodnutím.

Dílo

  • Goldoni vycházel z tradice commedie dell´arte, jeho hry se ale hrají bez masek a mají pevný text
  • vystupují zde typizované, realistické vykreslené postavy
  • Sluha dvou pánů (1745)
    • Do Benátek přijíždí Beatrice převlečená za svého bratra, aby tam našla svého milence Florinda. Ubytuje se v hostinci, který patří Brighelle, a najme si sluhu Truffaldina. Ten je ale zaměstnán i u Florinda, slouží tedy dvěma pánům. Z toho vyplývá hodně komických situací, např. když je obsluhuje při obědě. Jednou má vyvětrat šatník svých pánů, ale poplete, jaké šaty patří do jakého kufru. Dostane se tak daleko, že řekne svým pánům o smrti toho druhého. Sluha Truffaldino sehraje mnoho ztřeštěných kousků a zamiluje se do služky Smeraldiny. Nakonec Beatrice odhalí svou totožnost a shledá se s Florindem. Sluha se přizná, že sloužil dvěma pánům, a dostává povolení vzít si Smeraldinu.
  • Poprask na laguně (1762)
    • V městečku Chiozza nedaleko Benátek čekají ženy dvou rodů na návrat mužů - rybářů z moře. Zprvu poklidná rozmluva žen se brzy mění v temperamentní hádku. Nadávají si, pomlouvají. Mezi hašteřící ženy přichází lodičkář Toffolo a flirtuje se svobodnými dívkami. Muži se vracejí z moře. Rozmíšky a pomluvy způsobí, že se Lucietta a Orsetta rozejdou se svými vyvolenými. Ti zuří a napadnou Toffola, čímž se spor stává soudním případem. Soudce Isidoro, člověk "nad věcí", vyslýchá rodinu patrona Fortunata. Výpovědi jsou tak zmatené, že se vlastně nic podstatného nedoví. Nakonec se mu po mnoha komplikacích podaří konflikt urovnat.
  • dále například Lhář (1751), Impresário ze Smyrny (1759)