Dvorská epika

Z Vždy Nahoře
Přejít na: navigace, hledání
  • veršované dvorské eposy vycházely z látek antických, keltských či byzantských
  • velice oblíbené byly tzv. „alexandreidy“ o Alexandru Makedonském (odehrávaly se v době helénismu, vyznívaly ovšem křesťansky)
  • vznikla také řada cyklů o králi Artušovi a rytířích Kulatého stolu s leitmotivem hledání svatého grálu
    • nejslavnějším tvůrcem románů s (mj.) artušovskou tematikou byl CHRETIÉN DE TROYES (asi 1130-asi 1183), autor děl
      • „Perceval“ - o rytíři Kulatého stolu, který hledá Svatý grál, a když jej nalezne, nevezme si ho, kvůli čemuž později zešílí
      • „Lancelot“ - týká se rozkmotření krále Artuše a jeho statného rytíře Lancelota kvůli Artušově ženě. Lancelot je poslán do krutých bojů, ale vrací se jako hrdina a usmiřuje se s Artušem
      • „Tristan a Isolda“ – milostný příběh osudové lásky, uzavírající se až smrtí obou milenců
      • autorova díla neodpovídají zcela rytířskému schématu, jsou obohacená o pohádková dobrodružství, milostné motivy a líčení citových stavů jednotlivých hrdinů
  • keltské látky se šířily z Francie mj. do Německa a odtud i do českých zemí
  • na dvorský epos navázaly v 15.a 16. století tzv. rytířské romány (psané prózou) – v nich výchovné a milostné prvky překryly napínavost, zábavnost a fantastické motivy