Egon Hostovský

Z Vždy Nahoře
Přejít na: navigace, hledání

(1908-1973)

Egon Hostovský.jpg
  • Narodil se v Hronově. Pocházel z početné rodiny spolumajitele textilní továrny. Vystudoval reálné gymnázium v Náchodě, poté na FF UK a 1929 ve Vídni. Studia však nedokončil a od 1930 byl postupně redaktorem pražských nakladatelství Melantrich, Sfinx, Šolc a Šimáček. 1937 se stal úředníkem na ministerstvu zahraničních věcí. Okupace Československa (1939) jej zastihla na přednáškovém turné v Bruselu, odkud se mu podařilo odjet do Paříže (1940) a po okupaci Francie do Lisabonu, kde strávil osm měsíců. Do USA přijel v lednu 1941 a od února téhož roku byl úředníkem čs. konzulátu v New Yorku. Ve službách ministerstva zahraničí zůstal i po návratu do ČSR (1947); v květnu 1948 byl jmenován legačním tajemníkem, později chargé d’affaires na velvyslanectví v Norsku. 1949 se zřekl své funkce a zůstal v cizině, 1950 odjel do USA (americké občanství získal 1957). Učil češtinu na vojenské škole v Monterey, publikoval v amerických novinách a působil jako poradce pro evropské literatury a redaktor Rádia Svobodná Evropa, později byl spisovatelem z povolání. 1964 se odstěhoval do Dánska a věnoval se žurnalistice, po návratu do USA (1966) trávil poslední léta života v Millburnu v New Jersey.

Dílo

  • charakteristické rysy:
    • pocity odcizení a viny, hledání identity
    • motivy nezakořeněnosti, pronásledování, strachu, odcizení, samoty člověka mezi lidmi
  • „Případ profesora Körnera” (román, 1932)
    • Próza líčí osudy profesora trpícího komplexem méněcennosti, který se snaží překonat volbou přátel a manželky. Vyhledává silnější osobnosti, jeho snaha však ztroskotá, on podléhá ještě větším depresím a následně nešťastnou náhodou umírá.
  • „Cizinec hledá byt” (román, 1947)
    • Český lékař Václav Marek odjíždí do USA, aby mohl dokončit svoji výzkumnou práci o léčbě vysokého krevního tlaku. Jediné, co musí zařídit, je najít si klidný byt na psaní. Přestože má klidnou a vstřícnou povahu, dostává se do konfliktu s domácími či s jinými nájemníky. Po vystřídání několika bytů konečně nachází klid u českého dělníka Václava Nováka - sem už však přichází těžce nemocný a zanedlouho umírá.
  • „Nezvěstný” (dánsky 1951, česky 1955) - román se špionážní zápletkou
    • Hlavním hrdinou je židovský intelektuál Brunner, tápající mezi strachem z nového režimu a podvědomou touho podvolit se mu. V pozadí textu stojí jakási centrální postava, novinář Král. Do spletitého světa tajných služeb uvádí Brunnera komunistický funkcionář Matějka. Do všeho se plete komická postava Stanleyho Johnsona z Nebrasky, který do Prahy přijíždí krátce před únorovými událostmi pátrat po svém kufru, kde jsou důkazy svědčící o jeho manželské nevěře. To mu ale zfanatizovaní agenti na obou stranách barikády nevěří a vidí v něm zvlášť rafinovaného agenta.
  • „Dobročinný večírek” (román, anglicky 1957, česky 1958)
    • Děj se odehrává v newyorském hotelu Atlanta, kde se sejde různorodá společnost, aby svou účastí na večírku a peněžitými dary podpořila evropské exulanty. Venku se mezitím strhla vichřice, a z víceméně formálního posezení se tak stává dočasné vězení. V atmosféře klíčící ponorkové nemoci se postupně prolínají a vyhrocují osobní dramata většiny zúčastněných. Znuděné hosty, oddávající se dobročinnému pití, melancholickému chytání lelků a drobným svárům nejprve vyruší profesor Wunderlich, jenž promokl při shánění taxíku. Ujímají se ho hned tři spolubydlící ze jmenovaného hotelu: Evžen Rindt, jehož manželka Anna budí pozornost nejen krásou, ale také milostným vztahem ke svému švagrovi Juliovi, dále pak bohatý obchodník s kůžemi Feigel, jinak mecenáš romantického založení, a konečně Polák Stanislaw, výmluvný seladon, kterého na společnosti boháčů a paroháčů přitahuje vůně příležitosti. Profesor Wunderlich náhodně zjistí, že Evžen Rindt má v odloženém kabátě revolver, a domnívá se, že je na stopě připravovaného zločinu. Přítomnost Češky Marty, která je do Evžena zblázněná, napovídá, že by se mohl chtít zbavit své nevěrné manželky. I proto žádá Wunderlich Julia, aby se zbraně zmocnil a donesl mu ji. Mezitím Stanislaw získává sympatie boháče Feigela a slibuje, že mu ještě týž večer smluví schůzku s přitažlivou Annou. Juliovi se skutečně podaří vzít bratrovi pistoli a hnán žárlivostí a pocitem životní křivdy zabíjí Annu, jejíž bezvýznamnou schůzku s Feigelem náhodou odhalil. Jarmark dobročinného večírku vrcholí vystoupením mladé maďarské zpěvačky Alžběty, jejíž úspěch přehlušuje zprávu o vraždě.