František Halas

Z Vždy Nahoře
Přejít na: navigace, hledání

(1901-1949)

Halas.jpg
  • klasik české poezie, subjektivní, meditativní, spiritualní poezie
  • nejednoznačně přijímaný umělec (označován za autora levicového i katolíka), měl řadu obdivovatelů i odpůrci
  • Narodil se v Brně. Jeho otec byl legionář a prvorepublikový dělnický aktivista. Halas v osmi letech ztratil matku a spolu s otcem přesídlili do Svitávky na Boskovicku. Po návratu do Brna (1913) dokončil měšťanskou školu a pracoval jako příručí v knihkupectví. Horlivou četbu, jíž nahrazoval chybějící vzdělání, provázela po vzoru otce činnost v dělnickém hnutí. Po ukončení vojenské služby strávil půl roku v Paříži. Roku 1926 získal místo v Praze v nakladatelství Orbis. V roce 1936 navštívil bojující Španělsko a po návratu vystupoval na obranu španělské demokracie. Za okupace se účastnil odboje v Národním revolučním výboru spisovatelů, přispíval do odbojových tiskovin. Po válce působil jako přednosta publikačního odboru ministerstva informací, byl členem prvního Národního shromáždění a předsedou Syndikátu českých spisovatelů. Roku 1947 navštívil Polsko a pak SSSR, což prohloubilo jeho deziluzi z poválečného vývoje. Již za války si Halas léčil srdeční chorobu, jíž nakonec podlehl. Zemřel v Praze, pohřben je v Kunštátě na Moravě.

Dílo

  • charakteristické rysy Halasovy tvorby:
    • 1) Apolitičnost (poezie může sloužit pouze kráse).
    • 2) Dominantní motiv smrti (v různých podobách).
    • 3) Základním básnickým prostředkem je metafora.
    • 4) Ustavičný zápas se skepsí.
  • „Sépie” (1927)
    • sbírka ovlivněná poetismem, s kterým ale kontrastují melancholie a hořkost
    • motivy rozkladu, nicoty, hrůzy z pomíjivosti
    • tragický (máchovský) životní pocit
  • „Staré ženy” (1935)
    • sugestivní litanické líčení osudu starých žen, vystavěné na řetězcích metafor a refrénech
    • nemilosrdně reálné vidění rysů osamělé ženy na sklonku života
    • vyvolalo polemika S. K. Neumanna „Staří dělníci” (vědomí vykonané práce chrání člověka před pocitem zoufalé marnosti života)
  • „Torzo naděje” (1938)
    • reakce na mnichovskou dohodu a marnou československou mobilizaci
    • chce čtenáře vyburcovat a posílit jeho víru a vzdor
    • Británii a Francii označuje za zrádce a volá po odplatě
    • účinku dosahuje biblickými motivy, monumentalizujícím patosem a citovou naléhavostí
  • „Naše paní Božena Němcová” (1940)
    • oslavný cyklus básní ke 120. výročí narození spisovatelky
    • tragický osud Němcové je zde paralelou k situaci českého národa
    • střetávají se zde témata tradičních národních hodnot, vlastenectví a lidových písní