Franz Kafka

Z Vždy Nahoře
Přejít na: navigace, hledání

(1883-1924)

Franz-Kafka.jpg
  • pražský německy píšící spisovatel židovského původu
  • jeden z nejdůležitějších spisovatelů 20. století
  • Narodil se v Praze do rodiny židovského velkoobchodníka s galantérií. Se svým otcem nevycházel dobře. Po gymnáziu studoval práva na německé části Karlo-Ferdinandovy univerzity a navštěvoval ještě přednášky germanistiky a dějin umění. V letech 1907 až 1922 pracoval v pojišťovně, nejprve jako koncipient, poté na různých pozicích tajemníka. V tomto zaměstnání byl velmi nešťastný a své zaměstnavatele přímo nenáviděl, přesto dosáhl jistého kariérního úspěchu. V roce 1908 publikoval své první texty, později některé své povídky veřejně četl. Navázal vztah s několika ženami: v roce 1912 se setkal s úřednicí Felice Bauerovou. Byl s ní dvakrát zasnouben, ale vztah definitivně skončil v roce 1917. S její přítelkyní Gretou Blochovou měl syna (ten zemřel v šesti letech a Kafka se o něm nikdy nedozvěděl). Na podzim 1917 začal trpět tuberkulózou, kvůli níž opustil v roce 1922 své zaměstnání v pojišťovně a jež mu přivodila smrt. V roce 1923 se odstěhoval do Berlína, aby se odpoutal od rodiny a mohl se soustředit na psaní. Zde navázal krátký vztah s Dorou Diamantovou, devatenáctiletou dívkou z ortodoxní židovské rodiny. Poslední léta života strávil v sanatoriích a lázních v Čechách, na Slovensku, v Rakousku i v Německu. Léčil se i v Itálii a Švýcarsku. V červnu 1924 zemřel na tuberkulózu v sanatoriu v Kierlingu u Klosterneuburgu v Dolním Rakousku. Pohřben je v rodinné hrobce na židovském hřbitově v pražských Strašnicích.
  • Kafka v závěti žádal, aby byla zničena veškerá neuveřejněná díla (tzn. všechno až na několik povídek). Dora Diamantová poctivě všechny Kafkovy rukopisy, které měla, zničila (část zničilo berlínské Gestapo), ale jeho přítel Max Brod (1884-1968) závěť nerespektoval a jeho dílo vydal.
  • důležitá Kafkova díla vydána až po jeho smrti
  • skutečnosti, které měly vliv na Kafkovo dílo, a další souvislosti:
    • 1) Spojoval v sobě živel židovský, německý a český
    • 2) Vliv Prahy a její magie
    • 3) Vliv dominantního otce -> pocit viny, ztráta sebevědomí, únik do vlastního světa
    • 4) Komplikovaný vztah k ženám
    • 5) Předchůdce existencialismu

Dílo

  • Obecné rysy Kafkovy tvorby:
    • 1) Kafkovský svět je fantaskní, absurdní a nelogický.
    • 2) Tento svět je líčen do podrobnosti.
    • 3) Kafkův svět je světem odcizování člověka.
    • 4) Často je přítomno monstrum - byrokracie.
    • 5) Kafkovy knihy jsou pesimistické, bezvýchodné.
    • 6) Mnoho hlavních postav nemá přijmení (nabývají obecné platnosti).
    • 7) Tragické je nahrazováno groteskním.
  • „Proces” (dopsáno 1914, vydáno 1925) - nedokončený román o 10 kapitolách
    • Prokurista banky Josef K. je v den svých třicátých narozenin zatčen dvěma úředníky, je však ponechán na svobodě. V neděli je pozván k výslechu do bytu činžáku na předměstí, kde je shromážděno mnoho neznámých osob. Josef K. po celou dobu vedení případu nezná předmět obžaloby. Do domu se vrací, přestože nebyl opět zván a zjišťuje, že na jeho půdě je soudní pracoviště, kde působí úředníci. Josef K. není nikdy přítomen standardnímu soudnímu procesu, jen z doslechu od starého advokáta, kterému nakonec sděluje, aby jej dále nezastupoval, se dozvídá nejasné zprávy o vývoji. Vše se děje bez možnosti jeho skutečné a přímé obhajoby, bez šance do procesu přímo vstoupit. Poté, co dostane od ředitele banky za úkol provést italského klienta po pražském chrámu na hostovo přání, zjišťuje, že se Ital nedostavil. Venku prší, i když je dopoledne, v chrámu panuje tma. V okamžiku, kdy chce odejít, jej kostelník posunky upozorňuje, že pod kazatelnou stojí farář. Přesto odchází, když jej z kazatelny zasáhne knězovo oslovení: "Josefe K.!" Je překvapen, rozhoduje se otočit a rozrušen míří potemnělým kostelem k faráři. Dozvídá se, že se jedná o vězeňského kaplana, který je s jeho případem obeznámen. Sděluje mu, že jeho případ se vyvíjí špatně a asi také tak i skončí. Duchovní, který patří také k soudu, se ptá, jaké kroky má obviněný v plánu. Nakonec dochází k rozmluvě o klamu soudu v příběhu „o dveřníkovi stojícím před zákonem“ a uvádějícím do něj muže z venkova. V předvečer svých 31. narozenin, je večer opět zatčen ve svém bytě. Dva úředníci s ním jdou do kamenolomu na kraji města. Z domu na jeho okraji kdosi otevírá okenici. Hlava Josefa K. je přitisknuta na kámen. Jeden z mužů jej drží pod hrdlem a druhý vytahuje nůž, který mu vrazí do srdce. Je zabit, tak jak rozhodl soud – jako pes.
    • vina Josefa K. spočívá v tom, že připustil zmechanizování svého života
    • důležitá a často citovaná původně samostatně vydaná kapitola „Před zákonem”:
      • člověk nemůže žít podle zákona lidství, protože tento zákon nemůže poznat
  • „Proměna” (1915) - nejznámější Kafkova povídka
    • Příběh pojednává o mladém muži jménem Řehoř Samsa, který tvrdě pracuje jako obchodní cestující. Musí dělat tuto práci, neboť otec je u majitele firmy zadlužen. Kromě splácení otcových dluhů pomáhá vlastně celé své rodině. Tento mladý muž se však jednoho rána probouzí jako brouk. Není schopen jít do práce, ale ani se dostat z pokoje nebo se najíst. Najednou potřebuje pomoc, kterou předtímn sám poskytoval své rodině. Nikdo mu však není schopen pomoci. a rodina jej začne nenávidět. Dochází k několika roztržkám - při jedné z nich po Řehořovi hodí otec jablkem a zraní jej. Samsa vidí, že je rodině na obtíž, což ho spolu velmi sužuje. Přestane jíst, chřadne a zemře. Zbylí členové rodiny jsou rádi, že se jej zbavili. Odvezou jej za město a pohodí na skládku.
  • „Amerika” (původně „Nezvěstný”, 1914, vydáno 1927) - nedokončený román
    • Příběh mladíka cestujícího do Ameriky. Epická složka díla je nevýrazná, spíše slouží pro vykřičení pocitu nevinně odsouzeného, bezvýchodně bloudícího. Ani v tomto stavu se ovšem Kafka nevyhýbá úsměvným momentům.
  • „Zámek” (román; dopsán 1922, vydán 1926)
    • Hlavním hrdinou je zeměměřič K. Ten přijíždí do vesnice pod zámkem, o které původně vůbec nevěděl, rychle se aklimatizuje a marně se pokouší kontaktovat úředníky zámku, aby se dozvěděl nějaké podrobnosti o práci, k níž byl pozván. Nejdřív zámek nevidí (je zahalen mlhou) a ani později se mu k němu nedaří dostat. K ve vesnici tráví několik dnů, prožívá milostný románek s Frídou (číšnicí v panském hostinci), se kterou se však brzy rozchází. Frída je údajně i milenkou Klamma. Později se K. stává školníkem, protože pro něj jako pro zeměměřiče není práce a také proto, že byl vyhozen z hostince. Neustále se pokouší o kontakt s Klammem nebo s jiným úředníkem ze zámku. Frída ho opustila, vrátila se do hostince, K. se ji vydává hledat, nenalezne ji, ale zabloudí až do míst, na která nemá povolený přístup - je tedy vyveden zpět do vesnice. Úředníci, odtrženi od reality obyčejných lidí, rozhodují o všem, co se ve vesnici děje. Román nebyl dokončen, ale dle zprávy Maxe Broda zeměměřič nakonec umírá vysílením, když na smrtelné posteli za ním přijdou úředníci ze zámku se zprávou, že může konečně nastoupit do služby.