Gustav Meyrink

Z Vždy Nahoře
Přejít na: navigace, hledání

(vlastním jménem Gustav Meyer; 1868-1932)

Meyrink.jpg
  • povídkář a romanopisec
  • vystihl tajemnou atmosféru Prahy
  • Narodil se ve Vídni jako nemanželský syn würtemberského ministra a bavorské dvorní herečky. Od roku 1884 žil v Praze, kde si z peněz odkázaných otcem otevřel bankovní dům. Scházel se s mladou generací pražských a německých umělců – novoromantiků. Roku 1891 spoluzaložil a předsedal lóži „U Modré hvězdy“. Zajímal se o východní vědy, okultismus a historii tajných spolků, řádů a společenství. Roku 1904 pod vlivem nenávisti měštáků a policejního šikanování, zapříčeněné křivým nařčením z bankovního podvodu a také jeho povídkami plnými ironie, antimilitarismu a tajuplna, opustil Prahu natrvalo. Po zastávkách ve Vídni, Mnichově a Montreux se usadil a do konce svého života žil ve Starnbergu v Německu. Zde také zemřel.

Dílo

  • má dvě roviny:
    • 1) mystickou
    • 2) sarkastickou, ironickou, parodickou
  • „Golem” (1915) - román, nejznámější Meyrinkovo dílo
    • čtenář sám stanovuje hranici mezi realitou a snem
    • iracionální jevy, symboly, záhadné prostředí
    • vychází ze staroegyptské filozofie, kabaly, buddhismu
    • tématem mj. odpoutávání od materiálního světa
    • Vypravěč příběhu je na základě náhodné výměny klobouku přenesen ve snu o několik desítek let zpět a prožívá během jedné noci část života rytce kamejí Pernatha. Tento umělec, který prodělal těžkou duševní nemoc, při níž ztratil paměť, se s pomocí mudrce Hillela prodírá spletí záhad a dobrodružství v pražském židovském městě. Je zatčen a po propuštění se usadí v domě, kde zmizel dle legendy Golem. Při požáru náhodou objevuje tajemnou místnost a v ní mudrce a jeho dceru Mirjam. Na samém prahu dosaženého poznání, jež mu opět uniká, vypravěč opouští Pernathovo tělo a probouzí se v současné Praze. Přitom objeví klobouk s Pernathovým jménem - jde ho vrátit a přitom spatří Pernatha, svého dvojníka, s dcerou Mirjam.
  • „Anděl západního okna” (1920)
    • Hlavní hrdina John Müler se pokouší vyrovnat s hrozbou záhrobí, tím že se s ním dostává do styku a o těch svých kontaktech si vede zápisky. Jde mu o smysl života – o život věčný. K tomuto konání ho přivádějí zápisky předka Rogera a prapředka Johna Dee. Nakonec zjistí, že je znovunarozeným Johnem Dee a pokračovatelem v jeho cestě. Opakující se situace a zápisky prapředků a pomocníci ze světa záhrobí mu pomohou najít správný směr.