Gustave Flaubert

Z Vždy Nahoře
Přejít na: navigace, hledání
Gustave Flaubert

(1821 - 1880)

  • francouzský spisovatel období realismu
  • Narodil se v Rouenu do lékařské rodiny. Od roku 1841 studoval práva v Paříži. Kvůli záchvatům epilepsie se na otcovo přání roku 1844 vzdal dalších studií. Protože byl finančně zabezpečen, mohl si dovolit pracovat na venkově a každé dílo několikrát přepracovávat. Část roku trávil i v Paříži. Žil samotářsky, jeho celoživotní platonická láska (a rádkyně) byla starší o 11 let. Hodně cestoval: navštívil Itálii, Řecko, Tunis a Blízký východ (Cařihrad, Sýrii, Palestinu, Egypt). Byl soudně stíhán za román Paní Bovaryová (v stejném roce jako Baudelaire za "Květy zla"). Na základě vytržených úryvků "lascivních líčení" milostných dobrodružství hlavní hrdinky byl obviněn z urážky veřejné mravnosti a manželské instituce. Při soudním líčení v r. 1857 byl zproštěn všech obvinění (obhajoba poukázala na to, že autor na nemravnost poukazuje, avšak neobhajuje ji). Katolická církev přesto dekretem ze dne 20. června 1864 zařadila Flaubertovy romány „Paní Bovaryová" a „Salambo" na Index zakázaných knih. Flaubert zemřel v Croissetu, pochován je ve svém rodném městě.
  • přátelil se s V. Hugem, G. de Maupassantem, H. Tainem a I. S. Turgeněvem
  • odmítal manželství jako projev měšťáctví
  • stýkal se s naturalisty, i když sám byl původně romantik; přišel však o iluze a obrátil se k realismu možného
  • toužil po objektivním vědeckém pohledu v tvorbě (Paní Bovaryová měla být zpracována poetikou "neosobní pravdy a krásy")
  • vynikal v psychologické analýze

Dílo

  • Paní Bovaryová(1857; podtitul "Mravy francouzského venkova")
    • Flaubert našel námět k dílu v novinové zprávě, že blízko Rouenu se po manželském dramatu otrávila žena venkovského lékaře
    • Titulní hrdinkou je Ema, která žila se svým otcem (sedlákem). Jednoho dne se seznámí s ženatým lékařem Charlesem Bovarym. Jeho paní však zanedlouho umírá. Netrvá dlouho a Charles požádá krásnou Emu o ruku. Manželé se přestěhují do většího města, kde Ema porodí holčičku Bertu. Už jí však nestačí jen manžel a štěstí hledá v nemanželských milostných pletkách. S milencem Rudolfem a dcerou chce odejít z města, Rudolf však nakonec uteče sám (prý aby nezraňoval její city). Další nevydařené vztahy (například s advokátním koncipientem Leonem) a dluhy u lichváře a vyděrače Lheurexe ji dovedou k bankrotu. Ema, nevědouc jak dál, se rozhodne spáchat sebevraždu požitím jedu na krysy. Charles, jenž se až nyní dozvídá pravdu o tom, že byl podváděn (našel dopisy od Leona), otřesen smrtí Emy a ztrátou majetku, umírá také. Mrtvého ho nachází jeho dcera. Po pohřbu se Berty ujímá její stará tetička.
    • příběh je zprostředkováván chladným, nezaujatým vypravěčem, styl díla je velmi propracovaný
    • v románu lze nalézt i stopy komiky a ironie a rysy romantismu
    • Ema Bovaryová se stala literárním typem - její hlavní charakteristikou je tzv. bovarismus, tj. útěk od skutečnosti k iluzím
  • Salambo (1862)
    • historický román ze starověkého Kartága o vzpouře žoldnéřů
    • dílo je pojmenováno podle hlavní hrdinky, dcery kartaginského vojevůdce, jež se zamiluje do vůdce vzbouřenců
  • Citová Výchova (1869)
    • Flaubertova politická zpověď, jedno z nejpesimističtějších děl francouzské prózy
    • obraz deziluze mladé generace romantiků
    • dílo líčí události revolučního roku 1848; hlavním hrdinou je autobiograficky pojatý Frederic, který se ze studií dostává do skutečného života a postupně ztrácí své iluze
    • Flaubert s hlubokou psychologickou znalostí a porozuměním sleduje Frédericův citový život, probíhající střídavě v nejrůznějších polohách: láska a nadšení, zklamání, sebedůvěra vzbuzená bezvýznamnou událostí či slovem obdivované ženy, nesmělost, váhavost, zoufalství z nepatrného či jen zdánlivého neúspěchu
    • jde také o „román o politické moci“: socialismus, katolictví, demokracie, císařství, policie a politika vůbec jsou pro Flauberta projevem téhož „davového“ principu, představujícího pro myslící a povznesenou elitu nesnesitelnou diktaturu
  • Bouvard a Pecuchet (1881)
    • nedokončený román o o dvou vysloužilých písařích, kteří období penze věnují usilovnému studiu; nic se jim ale nedaří a vždy se dočkají pouze posměchu
    • v Československu byl v roce 1972 román zpracován jako televizní seriál "Byli jednou dva písaři"