Indická literatura

Z Vždy Nahoře
Přejít na: navigace, hledání
  • zrodila se ve 2. stol. před n. l. v úzkém sepětí s hinduismem
  • nejstarší náboženské představy odrážejí „Védy” (= Knihy vědění), vzniklé v 15.-6. stol. před n. l., které se později staly posvátnými knihami hinduismu
  • Hinduismus, spojený s kastovnictvím a příznačný bohatými obřady a barvitou mytologií, zdůrazňuje lásku k bohům a rozvíjí myšlenku o odplatě za vykonané skutky, jíž je převtělování; člověk se rodí znovu a znovu, přičemž forma jeho existence (lidská i zvířecí) závisí na jeho jednání a činech v předchozích životech. Nejvyšším cílem je vysvobození z nekonečného koloběhu životů a věčného utrpení (dosažení nirvány - věčné blaženosti), což znamená spojení posmrtné duše s bohem Brahmou.
  • vliv hinduismu se projevil v rozsáhlých eposech „Mahábhárata” a „Rámájana”
  • „Mahábhárata” (= „Vyprávění o Bháratovcích”):
    • vznikala mezi 4. stol. př. n. l a 4. stol. n. l
    • je považována za nejrozsáhlejší dílo světové literatury (je asi patnáckrát delší než Bible)
    • základem jejího spletitého děje je líčení bratrovražedného boje mezi dvěma větvemi královského rodu
    • jde také o encyklopedii hinduismu, protože obsahuje i řadu textů nábožensko-filozofického charakteru (nejznámější je „Bhagavadgíta”, „Zpěv vznešeného”)
Ráma a Síta
  • „Rámájana” (= „Putování Rámovo”):
    • vznikala mezi 2. stol. př. n. l a 1.-2. stol. n. l
    • vypráví o lásce prince Rámy a jeho manželky Síty:
      • Ráma, následník trůnu, se ocitl na řadu let ve vyhnanství. Putoval po lesích, přičemž se dostával do střetů s démony; jeden z nich nakonec unesl Sítu. Rámovi se po boji podařilo Sítu osvobodit, ale protože žila s cizím mužem, musel ji podle tradice zapudit. Zoufalá žena se vrhla do ohně, ale na boží zásah zůstala nezraněna; tato zkouška dosvědčila její bezúhonnost. Manželé se pak vrátili do sídelního města a Ráma se ujal vlády. Později však byla Sítina čest opět zpochybněna; Síta požádala bohyni Zemi o to, aby ji přijala do svého lůna a tím ji definitivně očistila. Plného štěstí dosáhnou manželé až na onom světě, kam nešťastný Ráma za milovanou ženou dobrovolně odešel.
Meditující Buddha
  • s Indií je spjato také zrození buddhismu a buddhistické literatury
  • za zakladatele buddhismu je považován princ Siddhárta Gautama (asi 563-483 př. n. l.), zvaný též Buddha (= Probuzený) -> jeho životopis a učení (tzv. pitaky) sepsali jeho žáci ve 3.-2. stol. před n. l.
  • základem buddhismu jsou Čtyři ušlechtilé pravdy:
    • 1) Všechno žití je strast.
    • 2) Strast vzniká z touhy či žádosti.
    • 3) Vyhasnutí touhy znamená konec strasti.
    • 4) Vyhasnutí touhy je možno dosáhnout ušlechtilou osmidílnou stezkou: pravým chápáním, p. myšlením, p. mluvou, p. konáním, p. životosprávou, p. snažením, p. uvědoměním, p. soustředěním.
  • V Indii dosáhl buddhismus největšího rozkvětu ve 3. stol. před n. l. za císaře Ašóka, kdy se misionáři vydali do okolních zemí a také do Egypta a Řecka. Postupně se rozšířil do velké části Asie, kde se přizpůsoboval národnímu charakteru, doma však paradoxně upadal a byl vytlačen hinduismem.
  • zen-buddhismus výrazně ovlivnil západní kulturu 20. století, zejména tzv. beatniky
Meditující buddhistka