Ivan Olbracht

Z Vždy Nahoře
Přejít na: navigace, hledání

(vlastním jménem Kamil Zeman; 1882-1952)

Ivan Olbracht v roce 1929
  • spisovatel, publicista, překladatel
  • Narodil se v Semilech. Jeho otcem byl advokát a spisovatel Antal Stašek, jeho manželkou se stala spisovatelka Helena Malířová. Studoval na gymnáziu ve Dvoře Králové, nedokončil vysokou školu v Praze ani Berlíně, kde se snažil o studia práv a filosofie. Od roku 1905 působil jako redaktor Sociální demokracie ve Vídni v Dělnických listech, později v Praze v Právu lidu. Roku 1921 vstoupil do KSČ a začal působit jako komunistický novinář, především v Rudém právu. Za první republiky byl dvakrát vězněn za své příliš revoluční komunistické názory – poprvé roku 1926 ve Slezské Ostravě a podruhé roku 1928 na Pankráci. V roce 1929 z KSČ dočasně vystoupil. V v roce 1946 byl zvolen poslancem Ústavodárného Národního shromáždění (za KSČ, mandát vykonával do roku 1948). Zemřel v Praze.
  • vynikající vypravěč, klasik české literatury

Dílo

  • Charakteristické rysy:
    • 1) Kloubení mýtů a reality
    • 2) Jeho hrdinové jsou živelní, výjimeční, vedou aktivní vzdor vůči světu (vyděděnci, rebelové)
    • 3) Prokreslená psychologie postav
    • 4) Častá je problematika židovství či život na Zakarpatí
  • „Žalář nejtemnější” (1916, román)
    • ústředním tématem je paranoická žárlivost (= dvojsmysl v názvu) hlavní postavy
    • Román vypráví o pensiovaném policejním komisaři, který oslepne. Je chorobně žárlivý (domnívá se, že manželka jeho hendikep zneužívá) a na svou ženu hrubý. Nakonec se psychicky zhroutí a i jeho žena jej opouští.
  • „Podivné přátelství herce Jesenia” (1919, psychologický román)
    • Toto stavebně složité dílo je budováno kontrastními životními postoji dvou herců, anarchisty a světoběžníka Jana Veselého a ukázněného, humanismem prostoupeného Jiřího Jesenia. Míří k syntéze kladných složek dvou rozdílných životních postojů, směřuje k přerodu člověka, který se zříká svého osamocení a mění v bojovníka za své ideály.
  • „Anna proletářka” (1928, agitační román)
    • pokus vylíčit z třídního hlediska buržoazní a proletářské prostředí a na tom pak ukázat zrod komunistické strany
    • román líčí zrání služky v uvědomělou revoluční pracovnici a bojovnici
  • „Nikola Šuhaj loupežník” (1933) - romantická balada z prostředí Zakarpatské Ukrajiny
    • spojení mýtu (o loupežníkovi, který bohatým bral a chudým dával) a reality (skutečný příběh vojenského zběha z první světové války)
    • Loupežník Nikola Šuhaj je pronásledován četníky a je na něj vypsána velká odměna. Skrývá se v lesích a jen občas schází tajně do vesnice za svou ženou Eržikou. Nakonec ho zabijí jeho kamarádi, kteří mu nosí zásoby potravin.
  • také knihy pro mládež, např. „O mudrci Bidpajovi a jeho zvířátkách” (1947, převyprávění staroindických bajek)