Jiří Karásek ze Lvovic

Z Vždy Nahoře
Přejít na: navigace, hledání

(vlastním jménem Josef Karásek; 1871-1951)

S7.jiri.karasek.jpg
  • přední autor dekadence
  • také výtvarný kritik
  • Narodil se v Praze a po ukončení studia na gymnáziu pokračoval na bohoslovecké fakultě, kde strávil necelé dva roky. Poté žil rok v Bavorsku. Po roce 1891 nastoupil jako úředník k poště, pak byl jmenován ředitelem knihovny ministerstva pošt a ředitelem Poštovního muzea a archivu. Zřejmě bez prokazatelné spojitosti s jakýmkoli šlechtickým rodem si Jiří Karásek ke jménu připojil přídomek ze Lvovic. Chtěl tak zvýraznit svou individualitu a výlučnost a odpor ke všemu všednímu. V roce 1894 založil společně s Arnoštem Procházkou časopis Moderní revue, ve kterém uveřejňovali zejména českou a francouzskou dekadentní tvorbu. V následujícím roce se v červnovém čísle časopisu Karásek poprvé v českých dějinách pokusil o veřejnou obhajobu homoerotického cítění, což bylo jeho osobní téma. Za první republiky postupně vydával dva "listy pro sexuální reformu" - Hlas a Nový hlas. Během svého života shromáždil rozsáhlou soukromou knihovnu (48 000 svazků) a sbírku slovanského umění a grafiky (40 000 položek). Roku 1922 tuto tzv. Karáskovu galérii věnoval Československé obci sokolské, která sídlila v Tyršově domě v Praze, s podmínkou, že ji bude do konce života spravovat. Od roku 1954 je součástí Památníku národního písemnictví sídlícím na pražském Strahově. Karásek zemřel téměř zapomenutý v Praze roku 1951 na zápal plic.
  • typické rysy Karáskovy tvorby: obrazy zmaru, individualita, protispolečenská gesta, sexuální otevřenost

Dílo

  • „Zazděná okna“ (1894), „Sodoma“ (1895) - sbírky dekadentní lyriky
  • román „Gotická duše“ (1900)
    • Hlavní hrdina žije ve světě snů a vizí a prochází podivným labyrintem vlastní duše, hledaje nějaký smysl. Toulá se prostorami pražských barokních chrámů a hledá Boha, aby ho spasil. Nenachází však a poté co nevyslechne ani volání jakéhosi „národního uvědomění“, upadá jeho duše do zatracení. V atmosféře staré Prahy jsou zde předkládány a řešeny závažné filosofické otázky lidské identity a vztahu jednotlivce k národu. Navzdory tradičně dekadentnímu pohrdání nacionalismem propojil Karásek ideu češství se snovým odtržením od reality a výrazně tak ovlivnil tehdejší debaty o českém vlastenectví.