Jiří Kolář

Z Vždy Nahoře
Přejít na: navigace, hledání
Jiří Kolář s manželkou Bělou
Kolářův autoportrét

(1914-2002)

  • básník, dramatik, překladatel, výtvarník
  • Narodil se v Protivíně. Otec byl pekařem. Manželka Běla Kolářová (1923–2010) se zabývala uměleckou fotografií. Po vyučení truhlářem (1932) žil z podpor v nezaměstnanosti a z různých příležitostných prací jako pomocný dělník na stavbách, závozník, hlídač, ošetřovatel. 1941 pracoval nejprve jako truhlář, pak byl nasazen k práci na stavbě železniční vlečky; záhy však za pomoci přátel ze Skupiny 42 získal místo číšníka. V roce 1945 odešel do Prahy jako nakladatelský redaktor. Od 1950, po propuštění ze zaměstnání, se Kolář věnoval výhradně literární a výtvarné tvorbě. Roku 1952 byl v nepřímé souvislosti s rukopisným textem Rod Genorův zatčen a po devíti měsících vazby při propuštění na stejnou dobu odsouzen. Do roku 1948 a poté opět od 60. let navštěvoval různé evropské země, USA, Brazílii a Japonsko, mj. byl v letech 1978–1979 na stipendiu v Západním Berlíně. Od roku 1980 žil v Paříži, francouzské státní občanství získal 1984. Po mozkové příhodě roku 1998 se na doporučení lékařů v květnu 1999 vrátil do Prahy. Od léta 1999 byl po úrazu páteře upoután na lůžko. Zemřel v Praze.

Dílo

  • ve shodě s poetikou Skupiny 42 čerpal náměty básní ze života velkoměsta, zvláště pak z chudých periferií
  • v prvních sbírkách navázal na různé podoby avantgardní poezie (od futurismu po surrealismus), místo lyrizující sugesce však směřoval ke ztvárnění chaotické mnohovrstevnatosti moderní civilizace
  • scény místy až snově neskutečné vytvářel z reálných detailů; pod vnější námětovou banalitou odkrýval drastické kontrasty utrpení a lásky, ošklivosti a něhy, zoufalství a touhy
  • např. sbírky:
    • Ódy a variace (1946) - využívá metodu variací, zpracovávajících totéž téma různým způsobem
    • Dny v roce (1948)
      • zpřítomňují monology postav či věcně konstatující výpovědi autora bezútěšnou šeď životních vztahů
      • zároveň jsou proniknuty monumentalizujícím patosem doufajícího lidství, který tyto scény z chudých činžovních domů přetváří v mýtus všedního dne
    • Roky ve dnech (1949 zabaveno, vyšlo až 1992)- představují vždy jediné zamyšlení, kuse zachycený zážitek, faktografický záznam, charakteristiku přítele apod.
    • Prometheova játra (psáno 1950, 1970 zabaveno, 1985 vyšlo v Torontu, v ČR až 1990)
      • autorský subjekt se uplatňuje jako hněvivý soudce podlosti mocných a jejich přisluhovačů a ubohosti ostatních
      • z této ubohosti, banality a utrpení však opět vyvěrá poezie, která není založena na kráse, ale na odhalení podstatného lidského údělu
  • Kolář byl též autorem knih pro děti a mládež, např. Enšpígl (1962, s J. Hiršalem)