Josef Čapek

Z Vždy Nahoře
Přejít na: navigace, hledání

(1887-1945)

Josef Čapek.jpg
  • Výtvarník, umělecký kritik, teoretik, básník, prozaik, dramatik
  • Narodil se v Hronově. Otec Josefa Čapka byl lékař a osvětový pracovník, matka byla sběratelkou literárního folkloru. Oba sourozenci Josefa Čapka – Karel a Helena – byli spisovatelé. Dětství prožil v Malých Svatoňovicích a v Úpici. Čapek roku 1904 odešel natrvalo do Prahy, kam se později přestěhovala celá rodina. V letech 1904 – 1910 studoval malbu a kresbu na Uměleckoprůmyslové škole v Praze. Již za studií navázal kontakty s uměleckým a literárním světem. V letech 1910 – 1911 pobýval studijně v Paříži. Po návratu do Čech vstoupil do spolku Mánes a spoluredigoval jeho časopis Volné směry. Spolu s bratrem Karlem a s S.K. Neumannem se podílel na vydání generačního Almanachu na rok 1914. V období mezi válkami se vedle malířství, knižní grafiky a scénického výtvarnictví věnoval novinářské a literární činnosti. Pracoval v Národních listech, v letech 1921 – 1939 pak v Lidových novinách. Vzhledem k tomu, že se intenzivně angažoval v protifašistickém zápase, byl již 1. září roku 1939 zatčen a následně vězněn v koncentračních táborech. Zemřel v dubnu 1945 v Bergen-Belsenu, pravděpodobně na tyfus. Symbolický hrob má Josef Čapek v Praze na vyšehradském hřbitově.
  • psal někdy s bratrem Karlem („Krakonošova zahrada”, 1918 , „Ze života hmyzu”, 1921)

Dílo (samostatně)

  • „Stín kapradiny” (1930)
    • baladická novela
    • lyrická próza
    • autor zde řeší problém viny a trestu
    • Dva mladí pytláci se vydají na lov srnců. Jsou přistiženi hajným, kterého zastřelí. Ve strachu z dopadení prchají a schovávají se v lesích. Přitom si "přilepšují" krádežemi a přepadeními. Po dvou týdnech se prozradí, protože jsou příliš nápadní a protože už je zná celý kraj jako dva vrahy. Jsou obklíčeni v lese, kde je při přestřelce Rudolf zasažen a Václav se posléze zastřelí sám.
  • „Kulhavý poutník” (1936)
    • esejistická próza
    • Čapkovy filozofické úvahy o životě
    • autor srovnává své poznání světa s tím, k čemu dospěly některé velké osobnosti
    • autor cituje např. ze Starého zákona a symbolicky rozmlouvá s Platónem, sv. Augustinem, Komenským, Shakespearem, Goethem, Máchou, Halasem, Chaplinem
  • „Básně z koncentračního tábora” (posmrtně, 1946)