Josef Hora

Z Vždy Nahoře
Přejít na: navigace, hledání

(1891-1945)

Hora Josef.jpg
  • básník, překladatel, literární kritik, publicista
  • Narodil se v Dobříni u Roudnice nad Labem, v Roudnici vystudoval gymnázium. Po rozchodu s rodiči ho vychovávali prarodiče. Po maturitě roku 1910 odešel do Prahy, kde vystudoval práva a stal se novinářem. Nejprve působil v sociálnědemokratických novinách, od roku 1921 v Rudém právu, kde přispíval do kulturní rubriky, a v proletářském časopise Právo lidu. Po rozchodu s komunistickou stranou (1929) se stal redaktorem Českého slova. Horovu tvorbu ovlivnily též jeho cesty – navštívil SSSR, Francii, Maďarsko, Itálii, Estonsko. Německou okupaci prožíval básník již velmi nemocen, zemřel v Praze v prvních poválečných dnech. Pochován je na vyšehradském Slavíně.

Dílo

  • charakteristické rysy:
    • původní revolučnost postupem času ustupuje -> příklon k čisté lyrice, poezii niterné a subjektivní, hledání vnitřní rovnováhy
    • výrazný prožitek času, provázený hrůzou a strachem z jeho plynutí (tím Hora souzní s Máchou) -> v určitých chvílích mohou být tyto pocity utlumeny (např. láskou či tvůrčím úsilím)
    • od 30. let má Horova poezie ráz osamělé meditace
  • Horův umělecký vývoj:
    • 1) období civilistní a vitalistické poezie:
      • např. „Strom v květu” (1920)
    • 2) období proletářské (viz Josef Hora (P))
    • 3) období intimní lyriky:
      • např. „Máchovské variace” (1936)
        • sbírka ke stému výročí Máchova úmrtí
        • básník vzdává hold Máchovi jako symbolu revolučnosti a nepoddajnosti
        • sbírka založená na kontrastech (rovina X hory; jas X tma; kvetoucí život X pomíjivost; vzdor X touha po smíření...)
      • „Jan Houslista” (1939) - lyrickoepická skladba
        • alegorie vydaná těsně po okupaci, oslavující český národ a zemi
        • tématem je návrat úspěšného, ale vnitřně tápajícího hudebníka z ciziny do rodné země (zde nachází stárnoucí bývalou lásku a především rodný kraj)