Josef Jungmann

Z Vždy Nahoře
Přejít na: navigace, hledání
Josef Jungmann

(1773-1847)

  • učitel, jazykovědec, překladatel, spisovatel, publicista, organizátor vědeckého života, literární historik a filolog
  • vůdčí osobnost druhé (preromantické) generace obrozenců
  • především slovníkář → přejímal či vymýšlel nová slova
  • generace kolem Jungmanna byla výrazně nacionalistická
  • na rozdíl od Dobrovského byl ve věci národního obrození optimistou
  • Narodil se jako šesté dítě z deseti v rodině ševce v Hudlicích a byl původně určen k církevní kariéře. V letech 1784 až 1788 navštěvoval piaristické gymnázium v Berouně, odkud přešel do Prahy (absolvoval 1792). Dále studoval na filozofické fakultě pražské univerzity (1792–1795) filozofii. Později (do roku 1799) studoval také práva, ale studium nedokončil. V této době působil zároveň jako soukromý učitel. Od roku 1799 vyučoval na gymnáziu v Litoměřicích, kde se roku 1800 oženil. Vyučoval mj. češtinu (bez nároku na plat), a byl tak prvním učitelem češtiny v Čechách a na Moravě. Roku 1815 odešel do Prahy, kde se stal ředitelem (prefektem) Akademického gymnázia. Český jazyk Jungmann vyučoval také na filozofické fakultě pražské univerzity, kde se posléze stal rektorem. Zemřel v Praze.

Dílo

  • Slovesnost (1820)
    • učebnice literatury pro gymnázia
    • teorie literatury doplněná ukázkami textů od dob Husových po současnou tvorbu
  • Historie literatury české (1825)
    • první česky psané literární dějiny
    • je zmíněno přes 1500 spisovatelů a téměř 7500 děl
  • Slovník česko-německý (1834-1839)
    • 5 svazků
    • je zde shromážděna veškerá dosavadní slovní zásoba češtiny + slova nová + výrazy přejaté z ruštiny, polštiny, chorvatštiny a srbštiny
    • přibližně 120 000 hesel
    • poprvé se zde objevují například výrazy čtverec, časopis, látka, kyselina, úsvit, rostlina, podstatné jméno, trojúhelník aj.
  • Jungmann dále do češtiny přeložil díla Goethova, Schillerova či Miltonův Ztracený ráj

Kdo je Čech podle Jungmanna

  • Dobrovský a Jungmann se lišili v názoru na faktory, které rozhodují o příslušnosti člověka k českému národu:
    • podle původního osvícenského pojetí, se kterým se ztotožňoval i Dobrovský, byl Čechem každý obyvatel zemí Království českého bez rozlišení původu či mateřského jazyka
    • podle Jungmanna a jeho generace je Čechem ten, kdo česky mluví - vlastenectví je tak založeno na jazykovém pojetí národa