Josef Václav Frič

Z Vždy Nahoře
Přejít na: navigace, hledání
Josef Václav Frič

(1829 - 1890)

  • prozaik, básník, dramatik, novinář
  • romantický politický radikál
  • Narodil se (též zemřel) v Praze do rodiny českého vlastence a advokáta. Už během studia na gymnáziu se rozhodl, že bude básníkem. V revolučním roce 1848 byl mluvčím radikálního studentského spolku Slávie a spolu s Josefem Rittigem vedl pražské studenty na barikády. Po potlačení pražského povstání odjel na Slovensko, kde se podílel na organizaci protimaďarského povstání. Po návratu do Prahy založil v roce 1849 s přáteli spolek Českomoravské bratrstvo; brzy nato byl zatčen za spoluúčast na přípravě májového spiknutí a roku 1851 odsouzen pro velezradu k 18 letům vězení. Trest si odpykával v Komárně, roku 1854 byl omilostněn. Podílel se na vydání almanachu Máj. V roce 1858 byl opět zatčen a o rok později (1859) propuštěn pod podmínkou emigrace. Odešel do Londýna, odkud se ještě téhož roku přestěhoval do Paříže a potom do Berlína, odkud stále vedl svůj boj proti Rakousku. V 70. letech žil v Budapešti a v Záhřebu, pozvolna však poznával, že jeho boj nemá vyhlídky na úspěch; po návratu do Čech roku 1880 se z politického života úplně stáhl a věnoval se pouze literatuře.

Dílo

  • psal byronskou poezii, politickou lyriku, aktualizovaná historická dramata, překládal z angličtiny, polštiny a francouzštiny
  • Paměti (4 díly, 1886-87)
    • nejvýznamnější Fričovo dílo
    • subjektivní vylíčení autorova mládí, zejména průběhu revoluce 1848-49