Karel Čapek

Z Vždy Nahoře
Přejít na: navigace, hledání

(1890-1938)

Karel Čapek.jpg
  • prozaik, dramatik, publicista, divadelní režisér, překladatel, fotograf
  • Narodil se v Malých Svatoňovicích. Pocházel z rodiny lékaře jako nejmladší ze tří dětí. Bratr Josef vynikl jako malíř a spisovatel, sestra Helena kromě několika próz je autorkou vzpomínkové knihy Moji milí bratři (1962). Čapek studoval na gymnáziu v Hradci Králové a Brně, maturoval na Akademickém gymnáziu v Praze, studium na FF UK v Praze ukončil v roce 1915 doktorátem. V době Čapkových vysokoškolských studií vznikla knižně publikovaná seminární práce Pragmatismus čili Filozofie praktického života (1918). V letech 1910 – 11 byl Čapek na studijním pobytu v Paříži a v Berlíně. Po ukončení vysoké školy byl vychovatelem v hraběcí rodině Lažanských, knihovníkem v Národním muzeu, do roku 1938 pak i redaktorem v Národních listech a v Lidových novinách. Ve Vinohradském divadle působil v letech 1921 – 23 jako dramaturg a režisér. Čapek podnikl řadu cest do zahraničí, z nichž získal podněty pro své cestopisné fejetony a prózy. Byl zvolen prvním předsedou československého PEN-KLUBU. Ve své vinohradské vile organizoval přátelské páteční besedy. Čapkovou ženou byla herečka a spisovatelka Olga Scheinpflugová. Spisovatel zemřel náhle 25. prosince 1938 v Praze na zápal plic. Je pochován na Vyšehradě.
  • demokrat a pragmatik (věřil, že užitečnost, hodnota, úspěšnost jsou kritéria pravdy)
  • byl přesvědčen, že pravda je relativní, ne absolutní
  • po roce 1948 byl Čapek na indexu (zejména kvůli přátelství s T. G. Masarykem), z něj byl paradoxně odstraněn díky odbornému zájmu v SSSR

Dílo

  • navzdory Čapkovu nedlouhému životu velice rozsáhlé
  • mistr zkratky
  • texty přístupné, přitom však nepodbízivé
  • A)žurnalistické práce a drobná próza: fejetony, sloupky, causerie:
    • „Zahradníkův rok“ – fejeton
    • „Anglické listy“ – cestopisné fejetony
  • B) (anti)utopie: vyjadřují varování, že technika se rozvíjí rychleji než morálka, a proto může být zneužita:
    • „R.U.R.“ (1920, drama) – (je zde poprvé použito slovo „robot“)
    • „Továrna na absolutno“ (1922, román)
    • „Věc Makropulos“ (1922, drama)
    • „Krakatit“ (1924, román)
    • „Válka s mloky“ (1936, tzv. román-fejeton)
      • Kapitán Van Toch (který je ovšem českého původu) objeví na ostrově Tana Masa v Tichém oceánu podivné, inteligentní, v moři žijící tvory, podobné mlokům. Zahájí s nimi výměnný obchod: dodá jim nože na obranu proti žralokům, kteří mločí populaci decimují, a mloci na oplátku budou nosit kapitánovi perly. Seznámí s tímto projektem svého známého z dětství, továrníka G. H. Bondyho, který začne mlokům dodávat i jiné potřeby. Van Toch mezitím vysazuje mloky i na jiných ostrovech Tichého oceánu. Po jeho smrti se začne s mloky obchodovat jako s levnou pracovní silou a jsou také podrobeni vědeckému výzkumu, z něhož vyjde najevo, že se jedná o druh Andrias scheuchzeri, miocénního mloka, u kterého se předpokládalo vyhynutí. Mloci se ale postupně vyvinou v ještě inteligentnější tvory (za pomoci člověka), značně se přemnoží, vzbouří, začnou vyhrožovat válkou, jestliže jim lidé nedovolí zbourat břehy pevnin, aby mohli rozšířit svůj podmořský svět. Beznadějnost situace je zdůrazněna na konci knihy, kdy se už i ve Vltavě objeví černá hlava s opačnými víčky. Budoucnost lidstva je nejistá...
  • C) tzv. noetická trilogie: zamyšlení nad problematikou pravdivého poznání skutečnosti (noetika = nauka o poznání, jeho možnostech a hranicích):
    • „Hordubal“ (1933, román)
    • „Povětroň“ (1934, román)
    • „Obyčejný život“ (1934, román)
  • D) díla varující před totalitou:
    • „Bíla nemoc“ (1937, drama)
      • V dramatu se objevuje diktátor (označovaný slovem "Maršál"), který chce zahájit válku (dobová paralela na Adolfa Hitlera). V téže době se objevuje nakažlivá neznámá nemoc, která zabijí lidi. Mírumilovný lékař (dr. Galén) nachází lék. Symptomem nemoci je necitlivá bílá skvrna na těle. Galén původně léčí pouze chudé lidi, každý mu zaplatí, kolik si může dovolit. Bohaté lidi léčit nechce, pokud nejsou ochotni brojit proti válce. Maršálovým přítelem je majitel zbrojovky baron Krüg, který bílou nemocí onemocní. Dr. Galén, který zažil válku, jej odmítne léčit (dokud baron nepřestane vyrábět zbraně), proto je předvolán maršálem. I nadále odmítá maršálova přítele léčit. Baron Krüg se posléze sám zastřelí. Později si sám maršál na prsou najde bílou skvrnu. Jeho dcera a syn továrníka jej přemlouvají, aby přípravy k válce ukončil a přijal podmínky míru. Nakonec je maršál ochoten vzdát se plánů na ovládnutí světa, pokud jej dr. Galén vyléčí. Dr. Galén jde tedy pro léky, ale při návratu je ubit zfanatizovaným davem. Člověk z davu pak vysype obsah doktorova kufříku a rozšlape ampulky s lékem.
    • „Matka“ (1938, drama)
  • E) pohádky:
    • základní charakteristiky Čapkových pohádek:
      • a) pohádkové postavy jsou výrazně polidštěné
      • b) často se odehrávají na skutečných místech
      • c) žádná postava není jednoznačně zaporná
      • d) záliba ve vypravování, hromadění synonym, užívání novotvarů
        • např. „Devatero pohádek - a ještě jedna od Josefa Čapka jako přívažek“ (1932)
  • F) další díla:
    • „Povídky z jedné kapsy“ (1929), „Povídky z druhé kapsy“ (1929)
    • „Kniha apokryfů“ (1932)
    • „Hovory s T. G. Masarykem“ (1928-35)
    • překlady „Francouzská poezie nové doby“ (1920)