Karel Hlaváček

Z Vždy Nahoře
Přejít na: navigace, hledání

(1874-1898)

Hlaváček v roce 1895
  • dekadentní básník, symbolista, také výtvarník
  • Narodil se v dělnické rodině. Od roku 1885 studoval na české reálné škole v Karlíně. V této době patřil mezi nejaktivnější cvičence tělocvičné jednoty Sokol v Libni. Po maturitě (1892) se zapsal jako mimořádný posluchač na pražskou filozofickou fakultu, kde studoval moderní jazyky. Od roku 1893 psal do časopisu Sokol zprávy, pojednání i verše. Vypomáhal v deníku Národní listy, navštěvoval kreslířský kurs při uměleckoprůmyslové škole a účastnil se roku 1895 organizačně a publicisticky III. všesokolského sletu v Praze. V prosinci 1895 byl poslán jako vojín do italského Tridentu, ve stejné době vyšla jeho první sbírka, k níž se již tehdy stavěl odmítavě. V roce 1895 začal spolupracovat s Moderní revue, tiskl zde svou dekadentní a symbolistickou lyriku a výtvarné kritiky, s pomocí redakce vydal své sbírky básní. Pro Moderní revue Hlaváček nakreslil řadu kreseb, portrétů, vinět a ornamentací, ilustracemi doprovodil knihy O.Březiny, A.Sovy, J.Karáska aj. V roce 1898 zemřel na tuberkulózu.

Dílo

  • „Pozdě k ránu“ (1896)
    • Sbírka plná smutku "konce století". Poezie jemných nálad, nočních a pohádkových krajin bez pevných kontur, nezřetelných a náladových přírodních scenérií. Básnický svět je zde nedefinovaný, neurčitý, obrysy se v něm rozplývají, barvy přecházejí v odstíny.
  • „Mstivá kantiléna“ (1896) – 12 balad, jeden z vrcholů českého symbolismu
  • „Žalmy“ - nedokončeno
  • pro Hlaváčkovy verše je charakteristická dokonalá zvuková kvalita
  • básník výrazné ovlivnil vývoj č. verše (zvuková a významová funkce, rýmu, zvukovost hlásek, opakování slov)