Karel Poláček

Z Vždy Nahoře
Přejít na: navigace, hledání

(1892-1945)

Karel Poláček.jpg
  • spisovatel, novinář, humorista
  • tvůrce sloupku (článku na pomezí fejetonu a povídky)
  • Narodil se do českožidovské živnostenské rodiny. V rodném Rychnově nad Kněžnou začal studovat gymnázium, studia dokončil v Praze. Poté pracoval jako úředník. V roce 1914 narukoval do války, na srbské frontě se dostal do zajetí. Po válce začal v roce 1920 publikovat do periodik Nebojsa a Tribuna. Náležel k okruhu autorů kolem Lidových novin. Vedle bratří Čapků se přátelil s F. Peroutkou. Od roku 1922 byl redaktorem Lidových novin, Tribuny a Českého slova. S Karlem Čapkem se uvedli jako autoři nově zavedeného sloupku. Po Mnichovu poslal Karel Poláček svoji jedinou dceru do Velké Británie, sám však nestihl včas odejít. Z Lidových novin byl z rasových důvodů propuštěn a nesměl publikovat. V roce 1943 se přihlásil dobrovolně do transportu do Terezína, když do něho byla zařazena jeho životní družka. Zahynul v koncentračním táboře v Osvětimi o rok později.
  • Hlavní charakteristiky Poláčkovy tvorby:
    • 1) Vynikající vypravěčská kvalita se smyslem pro inteligentní humor
    • 2) Satira a sarkasmus
    • 3) Vytváření vtipných novotvarů a frází („Ten mi může bejt ukradenej.”)

Dílo

  • A) Literatura pro děti:
    • „Edudant a Francimor” (1933)
    • „Bylo nás pět” (posmrtně, 1946)
      • Autor zde využívá spisovné češtiny, která je však často zkomolená. Nejen jednotlivá slova ale vlastně celá kniha je napsána dětskou, nevinně chybnou a zvláštní mluvou. Próza je psána chronologicky v ich-formě, kdy vypravěčem je hlavní postava Petr Bajza. Ten nám vypráví o svých vztazích s rodiči nebo služebnou Kristýnou, o problémech ve škole a o chlapeckých dětských starostech a bojích. Dozvídáme se například o odpoledních činnostech, jimiž si krátí dlouhou chvíli, nebo o boji Petrovy party proti bandě chlapců z jiné vesnice. V poslední části knihy je hlavní hrdina nemocen a kniha líčí jeho blouznivé sny, v nichž se podívá do exotické země, odkud jeho otec odebírá do obchodu některé zboží.
  • B) Humoristické knihy: „Muži v ofsajdu” (1931) - karikovaná psychologie klubových přívrženců
  • C) Další dílo (charakterizované jako přírodopis maloměšťáctví)
    • nedokončená pentalogie „Okresní město” (1936), „Hrdinové táhnou do boje” (1936), „Podzemní město” (1937), „Vyprodáno” (1936) + torzo páté části:
      • odehrává se v Poláčkově rodném Rychnově před první světovou válkou a v jejím průběhu
      • nemá explicitního ústředního hrdinu
      • všechny postavy (vojáci, žebráci, obchodníci, městská honorace...) se podílejí na utváření zatuchlé atmosféry maloměsta
      • lidé zde nemluví přirozenou řečí, ale jsou ovládáni jazykovými klišé
      • chybí zde jakékoliv pozitivní hodnocení a naděje
      • autor zdůrazňoval neměnnost, duševní lenost a myšlenkovou nehybnost života v okresním městě
    • „Hlavní přelíčení” (1932) - román o smýšlení a zvrhlé morálce podvodníka a loupežného vraha