Klasicismus

Z Vždy Nahoře
Přejít na: navigace, hledání
Antonio Canova: Perseus s hlavou Medusy, 1806
Jacques-Louis David: Přísaha Horatiů, 1784
Jean Auguste Dominique Ingres: Autoportrét, 1804

Úvod

  • z lat. classicus, tj. vynikající, vzorový
  • umělecký směr v Evropě 17. a 18. století
  • později se rozšířil i do Ruska a za oceán
  • jeho počátek je spjat s vládou Ludvíka XIV. (vládl 1643-1715)
  • vznikl jako reakce na citové až vášnivé baroko
  • pozdní (počátek 19. století) fázi klasicismu označujeme jako empír (z franc. empire, císařství) - ten se projevil zejména v architektuře a v designu oblečení, nábytku i různých uměleckých předmětů
  • umění klasicismu:
    • architektura:
      • Paříž: Pantheon, Vítězný oblouk
      • Londýn: Národní galerie, Britské muzeum
      • Německo: Braniborská brána (Berlín), Walhalla (u Regensburku)
      • Petrohrad (jako celek)
      • Washington: Kapitol Spojených států amerických
    • sochařství:
      • Antonio Canova (1757-1822) - Ital, autor soch s náměty z antické mytologie
    • malířství:
      • Jacques-Louis David (1748-1825) - Francouz, dvorní malíř Napoleonův
      • Jean Auguste Dominique Ingres (1780-1867) - Francouz, autor řady ženských aktů
    • hudba:
      • Wolfgang Amadeus Mozart (1756-1791)
      • Franz Joseph Haydn (1732-1809)
      • Ludwig van Beethoven (1770-1827)

Základní charakteristiky klasicismu:

  • návaznost na odkaz antiky
  • racionalismus - základním znakem pravdy je rozumové poznání
    • (René Descartes: "Myslím, tedy jsem." = jediná nezpochybnitelná jistota je uvědomění si sebe sama jako bytosti rozumově uvažující)
  • důraz na kázeň a střídmost
  • měřitkem krásy je pravda a rozumovost
  • důraz na společenské normy (=soukromé cíle jsou podřízeny zájmům veřejnosti)
  • důraz na pevně stanovená estetická pravidla a normy umělecké tvorby
  • typická je monumentálnost, citový chlad, symetričnost

Klasicismus v literatuře

  • časové vymezení je diskutabilní - pro naše potřeby jím budeme chápat literaturu 17. století (v 18. stol. nastupuje literatura ovlivněná osvícenstvím; někdy se používají pojmy barokní klasicismus a osvícenský klasicismus)
  • literatura byla přísně dělena na:
  1. vysokou (tragédie, epos, óda)
  2. nízkou (komedie)
  • klasicistní drama respektovalo Aristotelovu zásadu tří jednot, tj. místa, času a děje
  • klasicistní tragédie byly veršované a převládaly v nich dlouhé monology