Matěj Milota Zdirad Polák

Z Vždy Nahoře
Přejít na: navigace, hledání
Matěj Milota Zdirad Polák

(1788 - 1856)

  • český básník a generál rakouské armády
  • Narodil se v Zásmukách v rodině ševce. Po skončení studií byl výpomocným učitelem. V napoleonských válkách se přihlásil jako dobrovolník do armády. Jeho vojenská kariéra byla úspěšná, byl stále povyšován a v roce 1849 dosáhl hodnosti generálmajora. Později byl profesorem češtiny a válečné historie na vojenské akademii ve Vídni. Jeho vztah k české kultuře byl ke konci života velmi chladný, rodina se zcela poněmčila. Zemřel ve Vídni.
  • podílel se na archeologických vykopávkách v Itálii a měl mezinárodní rozhled
  • první český znalec antických nápisů, spoluzakladatel české epigrafiky
  • v Pompejích se setkal s Napoleonem Bonapartem
  • je považován za nejlepšího českého básníka před Máchou
  • jeho dílo uvítali Josef Jungmann i František Palacký

Dílo

  • Cesta do Itálie (časopisecky 1820, knižně 1862) - cestopis
    • první velké původní prozaické dílo nové české prózy
    • Polák zde popisuje svůj pobyt v Itálii v letech 1815–1818, kdy zde působil jako pobočník podmaršálka Františka Arnošta, svobodného pána Kollera, intendanta rakouských vojsk v Itálii
    • Autor zde popisuje svoji cestu z Vídně Štýrskem a Korutanskem do Benátek, do Toskánska a Říma a pobyt v Neapoli, kde prožil tři roky. Vystupuje zde jako citlivý pozorovatel nejen krajiny, architektury, památek, ale i obyvatel, jejich práce, zálib, zvyků. Byl poučeným pozorovatelem, znalcem italských dějin a kultury, dokázal se dobře orientovat i na soudobé politické scéně. Nebyl nekritickým obdivovatelem všeho, co viděl, stále u něj můžeme sledovat praktický a racionální pohled osvícence. Na straně druhé se v něm ovšem nezapře osobnost básníka, který na mnoha místech spojuje popis předmětu (či události) s vyjádřením vlastního vnitřního citového zaujetí.
  • Vznešenost přírody (1819)
    • první velká česká reflexivní skladba, jejíž ústřední ideou byla oslava přírody
    • pokus zasazení člověka a lidstva do přírodního koloběhu prostřednictvím tehdy oblíbeného popisu
    • báseň již užívá romantický motiv poutníka
    • básník neobvykle využívá čtyř- a víceslabičná slova
    • užity jsou četné neologismy (mrakověnec, nebesko...)
    • popis přírody je pojímán výtvarně a prostorově (barvitost, kontrasty aj.)