Mezopotámská literatura

Z Vždy Nahoře
Přejít na: navigace, hledání
  • Sumerové a Akkadové
  • Sumerové psali klínovým písmem, vyrývaným do hliněných destiček
  • ze 3. tisíciletí př. n. l. pocházejí básně o osudech bájného vládce města Uruk - ty se později staly předlohou pro akkadsky psaný „Epos o Gilgamešovi”
    • V úvodu je Gilgameš - ze dvou třetin bůh, z jedné člověk - líčen jako tyranský vládce (nutí poddané k těžké práci při stavbě městských hradeb). Bohové sešlou na zem polodivokého člověka Enkidua, jenž s Gilgamešem zápasí, později se ale oba muži stanou nerozlučnými přáteli a vykonají mnohé hrdinské činy. Dochází však k osudovému zlomu: Enkidu v důsledku kletby bohyně Ištar umírá. Gilgameš, do té doby ovládaný touhou získat si věčnou slávu, pocítí strach ze smrti a rozhodne se hledat způsob, jak učinit nesmrtelným sebe i celý Uruk; jeho úsilí je však marné. Dílo nicméně nevyznívá pesimisticky - v jeho závěru se znovu objevuje motiv mohutných hradeb chránících město před nepřáteli jako připomínka činu, jenž zajistí Gilgamešovi věčné jméno: to, co vykonal pro ostatní, dává Gilgamešovu životu smysl a velikost.
  • epos měl (také díky vloženému příběhu o potopě světa z mytologické básně „Atrachasís”) vliv na pozdější díla, např. „Odysseu” či „Bibli”
Gilgameš