Moliére

Z Vždy Nahoře
Přejít na: navigace, hledání

(1622-1673)

Moliere
  • francouzský klasicistní autor komedií, režisér, později i ředitel divadla
  • vycházel z lidového divadla, antiky i commedie dell´arte
  • ve svých dílech zesměšňoval lidskou hloupost, přetvářku, pokrytectví a lakotu; jako jejich protipól viděl zdravý rozum a přirozenou morálku
  • byl odmítán aristokracií i církví, průběžně se potýkal s intrikami, osočováním a pronásledováním ze strany svých odpůrců
  • Narodil se a zemřel v Paříži. Vlastním jménem Jean-Baptiste Poquelin, pseudonym začal používat, aby nekompromitoval svou rodinu. Jeho otec byl královský čalouník, on sám vystudoval práva. V roce 1643 vytvořil za patronace Pierra Corneille spolu s Madeleine Béjátrovou, svou pozdější ženou, a dalšími herci divadelní soubor zvaný Skvělé divadlo (Illustre théâtre). Pokoušel se dobýt Paříž, ale to se nedařilo, divadlo zaniklo a on skončil ve vězení pro dlužníky. Později s divadelními společnostmi kočoval převážně po jihu Francie. Roku 1658, poté co v Rouenu společnost pod jeho vedením složila hold P. Corneillovi uvedením jeho díla, získal podporu králova bratra a možnost hrát v Malém Bourbonském paláci, od roku 1660 pak v Palais Royal. Brzy získal přízeň krále Ludvíka XIV. a stal se spolu s Lullym organizátorem královských slavností, byl mu přiznán královský důchod a od roku 1665 jeho soubor nesl označení „divadelní společnost králova“. Zemřel na jevišti při čtvrté repríze své poslední hry Zdravý nemocný, kde hrál titulní roli.

Dílo

  • Lakomec (1669; komedie o pěti dějstvích)
    • volně inspirováno Plautovým Zlatým hrncem
    • titulní postava Harpagona se stal jedním z nejznámějších literárních typů: je to lichvář, jenž je pro peníze ochoten obětovat cokoliv, citovými vztahy počínaje a vlastní rodinou konče. Ztráta peněz pro něj znamená naprostou tragédii, nenávist ke všemu živému, nechuť k životu a ztrátu jeho smyslu.
    • Děj hry se odehrává v Paříži roku 1670. Harpagon je sice bohatý, ale je neuvěřitelný lakomec. Má dceru Elišku a syna Kleanta, který je nucen si půjčovat peníze všude, jen ne od svého otce. Kleantes je zamilován do chudé dívky Mariany a chce otce požádat o svolení ke sňatku. Otec ale syna překvapí tím, že si Marianu chce vzít on sám. Kleanta by rád oženil s bohatou vdovou a svou dceru Elišku, po uši zamilovanou do Valéra, chce provdat za stárnoucího boháče Anselma. To odpoledne nalezne Kleantův sluha Čipera poklad Harpagonem zakopaným na zahradě a schová jej, aby Kleantovi pomohl. Odcizený majetek v Harpagonovi probudí šílenství. Začne zběsile pátrat a podezřívat každého ve svém okolí a nepřestane, dokud se nedozví, že Valér se zasnoubil s jeho dcerou – tehdy již rudne vzteky a plánuje Valéra oběsit. Ten raději prozradí, že jeho otcem je Anselm, vážený šlechtic a bohatý muž, a jeho sestrou Mariana. Kleantes svému otci navrhne, že peníze vrátí, ale pouze tehdy, dostane-li Marianu. Pro Harpagona by ztráta peněz znamenala katastrofu, proto se Mariany vzdává. A protože svatby dětí jej nebudou nic stát (vše je ochoten zaplatit Anselm) a své dceři ani nemusí dávat věno, proti sňatkům dětí již nic nenamítá. Valér se tedy ožení s Eliškou a Kleantes si vezme Marianu za ženu. Harpagon i v závěru zůstává vězněm své lakoty.
  • Tartuffe neboli Pokrytec (1664) - satirická komedie
    • Děj se odehrává v Paříži v druhé polovině 17. století. Pan Orgon v kostele pozná a velmi si oblíbí napohled zbožného žebráka Tartuffa, kterého vezme k sobě bydlet. Tartuffe si omotá Orgona kolem prstu svými naoko vzletnými řečmi o Bohu. Marně se celá rodina snaží Orgonovi vysvětlit, jaký je Tartuffe pokrytec a lhář, Orgon je slepý a hluchý. Spolu se svojí matkou paní Pernellovou fanaticky věří všemu, co jim Tartuffe napovídá. Vše vyvrcholí Orgonovým rozhodnutím provdat svoji jedinou dceru Marianu za Tartuffa. Je mu úplně jedno, že ji již přislíbil Valérovi, který ji miluje. V té době vstupuje do hry Elmíra, Orgonova žena, která se snaží Tartuffovi vdavky s Marianou rozmluvit. Tartuffe jí však padne k nohám a nestoudně jí vyzná lásku. Elmíra se nenechá vyvést z míry a Tartuffovi se vysměje. Celou tuto scénu sleduje z úkrytu Orgonův syn Damis, který vtrhne na scénu. Křičí, že všechno poví otci a Tartuffa se konečně všichni zbaví. Elmíra se ho snaží trochu usměrnit, jenže Damis se nedá. V tuto chvíli přichází na scénu Orgon, který když uslyší svého syna obviňovat Tartuffa, ničemu nevěří a Damise vyhodí z domu. Aby si Tartuffa udobřil, přepíše na něj svůj dům. Elmíra poté přemluví Orgona, aby se schoval pod stůl a poslouchal. Nechá si zavolat Tartuffa, a když se dostaví, začne ho svádět. Tartuffe si chvíli hraje na dotčeného z předchozího odmítnutí, ale čím dál více se rozpaluje. Za chvíli chce po Elmíře důkaz lásky. To už je dost i na Orgona pod stolem. Vyletí a Tartuffa vyhodí z domu. Jenomže zapomněl, že dům přepsal na Tartuffa. Navíc se mu před časem svěřil, že přechovává kazetu s listinami od svého králem stíhaného přítele. Tartuffe si pospíší ke králi žalovat. Ten však, protože je moudrý, pozná, co je Tartuffe zač, nechá ho zatknout a Orgonovi dům vrací.
  • dále např.:
    • Misantrop aneb Zamilovaný mrzout (1666)
    • Don Juan neboli Kamenná hostina (1669)
    • Zdravý nemocný (1673)