Oldřich Mikulášek

Z Vždy Nahoře
Přejít na: navigace, hledání
Oldřich Mikulášek s potomkem v roce 1954

(1910-1985)

  • básník a novinář
  • Narodil se v Přerově jako syn železničáře. Po základní škole absolvoval roku 1927 obchodní školu. Na živobytí si nejprve vydělával jako dělník a zaměstnanec, od roku 1933 pracoval mj. také v Československém rozhlase a roku 1937 se stal redaktorem Lidových novin. Později působil např. v časopisu Host do domu (1957–1964). Roku 1965 nastoupil pětiletou tvůrčí dovolenou. O dva roky později se těžce zranil a následky nehody ho sužovaly až do konce života. Po roce 1969 se stal samizdatovým spisovatelem a teprve po roce 1980 mu bylo umožněno znovu publikovat. Zemřel v Brně.

Dílo

  • jeho poezie je vyhraněná a nezařaditelná do žádného z dobových proudů a směrů, spočívá ve svébytné básnické filozofii světa prožívaného naplno smysly i intelektem
  • vztahuje se především k hodnotě vzrušeného prožitku lidské existence v okamžicích závrati, strmého vzestupu a pádu
  • báseň se stává prudkým dramatickým střetem protipólů života a smrti, citového zúčastnění v lásce a netečnosti, vášnivého štěstí a prázdnoty
  • Mikulášek s oblibou využíval kontrasty, paradoxy či paralely
  • Krajem táhne prašivec (1957)
    • rozsáhlá pětidílná skladba v níž básník využívá látky i prostředky lidových písní
  • Ortely a milosti (1958)
    • v době vydání vyvolaly značný ohlas pro tehdy neobvyklou důslednost při vyjevování rozporů lidského nitra i lidského společenství
    • veršům propůjčil naléhavost mučivý rozkmit mezi tragikou samoty, citové okoralosti a smrti na jedné straně a extatickým prožitkem milostiplné vzájemnosti na straně druhé
  • Šokovaná růže (1969)
    • sbírka rozhořčeně reagující na vpád vojsk Varšavské smlouvy do Českoslovens
  • Agogh (Mnichov 1980)
    • stěžejní sbírka (inspirovaná Vladimírem Holanem) plná temného smutku a děsu z deformovaného světa