Pavel Skála ze Zhoře

Z Vždy Nahoře
Přejít na: navigace, hledání
Skála.JPG

(asi 1583 - asi 1640)

  • spisovatel, historik a právník
  • Narodil se do pražské novokališnické měšťanské rodiny. Studoval filozofii v Praze, poté práva na univerzitě ve Vitenberku. V roce 1604 se usadil v Žatci. Ve stavovském povstání byl členem vlády direktorů, později působil v královské kanceláři Fridricha Falckého. S ním odešel i do vyhnanství a ještě dva roky byl jeho sekretářem. Poté se jeho domovem stal saský Freiberg, kam za ním ze Žatce přišla manželka i obě děti. Zde Skála i zemřel.

Dílo

  • Historie církevní
    • pokus o sepsání dějin křesťanství od počátku do autorovy současnosti
    • 10 svazků, celkem 16 000 stran
    • na dějiny nahlíží Skála jako na výsledek boje pravé, tedy reformované církve s Antikristem, kterého ztělesňuje katolická církev v čele s papežem
    • těžiště práce (8 svazků) je věnováno zejména dějinám reformace
    • pro starší období je Historie kompilací ze starších pramenů včetně děl Danta Alighieriho či Petrarky
    • z hlediska českých dějin jsou nejdůležitější pasáže věnované stavovskému povstání a počátku třicetileté války, tj. období, které znal Skála z autopsie
    • dílo bylo dlouho neznámé - až asi v roce 1679 je objevil a získal Tomáš Pešina z Čechorodu. V rodinné knihovně v Duchcově pak rukopis našel roku 1825 František Palacký, která dvě ukázky uveřejnil