Pierre-Augustin Caron de Beaumarchais

Z Vždy Nahoře
Přejít na: navigace, hledání
Pierre Beaumarchais

(1732-1799)

  • francouzský ekonom, dramatik a hodinář, vynálezce, hudebník, politik, tajný agent, nakladatel, obchodník se zbraněmi a v neposlední řadě i revolucionář v americké a francouzské revoluci

Dílo

  • věnoval se žánru měšťanského dramatu
  • tzv. figarovské hry / komedie
    • Lazebník sevillský (1773)
      • později (1816) zhudebnil Gioacchino Rossini
      • Hrabě Almaviva zpívá na ulici serenádu pod oknem dívky, do které se zamiloval. Figaro, jeho bývalý sluha, mu prozrazuje, že dívka se jmenuje Rosina a chystá se s ní oženit její starý poručník dr. Bartolo pro její velké dědictví. Figaro poradí Almavivovi, aby se převlékl za důstojníka a posléze za učitele hudby a tak se dostal do domu blíže k Rosině. Almaviva domluví s Rosinou její útěk a tajný sňatek. Za bouře vniká s pomocí Figara balkónem do domu, do kterého zároveň přichází Basilio s notářem, aby smluvně potvrdili svatbu Rosiny s Bartolem. Almaviva pomocí úplatku dokáže, aby místo smlouvy Rosiny s Bartolem byla podepsána smlouva Rosiny s Almavivou. Hrabě na důkaz, že mu jde o lásku Rosiny, nikoliv o její peníze, přenechává její dědictví Bartolovi.
    • Figarova Svatba (1775)
      • později (1786) zhudebnil Wolfgang Amadeus Mozart
      • Figaro a Zuzana plánují svatbu. Během vyměřování pokoje, ve kterém mají bydlet, se Zuzana svěřuje Figarovi, že ji hrabě obtěžuje, což Figara rozčílí. Figara se naopak snaží pro sebe získat Marcelina, které Figaro kdysi nerozvážně slíbil manželství za půjčení peněz. V druhé části si k Zuzaně přichází pro radu páže Cherubin, zamilovaný do hraběnky, kterého se chystá hrabě poslat do války, protože se o tomto jeho citu nějak dozvěděl. Cherubin se musí ukrýt, neboť přichází hrabě a snaží se smluvit si se Zuzanou schůzku. Hrabě ukrytého Cherubina objeví a rozkáže mu okamžitě opustit zámek. Do toho všeho přichází Figaro a oznamuje hraběti svou plánovanou svatbu se Zuzanou. Figaro se snaží vrátit hraběte do náruče hraběnky, aby nechal Zuzanu na pokoji a umožnil jejich svatbu. Používá k tomu dost komplikovaný postup - Zuzana si má smluvit schůzku s hrabětem na večer v zahradě, kam má místo ní přijít Cherubin převlečený do ženských šatů, zároveň se o této schůzce má dozvědět i hraběnka. Situace se komplikuje, když hrabě málem přistihne Cherubina v pokojích hraběnky, kde se tento převléká do ženských šatů. Do toho navíc vchází Marcelina a stížností u hraběte se snaží dosáhnout slibované svatby s Figarem. Hraběnka se chystá potrestat manžela a přemluví Zuzanu, aby si dala s hrabětem schůzku. Problém s Marcelinou je nečekaně vyřešen, když vyjde najevo, že Figaro je její syn. Figaro se dozvídá o plánované schůzce hraběte se Zuzanou a žárlí, protože netuší, že za vším stojí Zuzanina domluva s hraběnkou. Večer v parku za přítomnosti Zuzany a hraběnky (v navzájem vyměněných šatech), hraběte, Figara, Cherubina a několika svědků dochází k sérii předstíraných i vážně míněných vyznání lásky - obvykle nesprávným osobám považovaným za správné osoby. Vše se nakonec vysvětluje, hrabě přistižený hraběnkou při pokusu o nevěru je donucen dát svolení k Figarově svatbě se Zuzanou.
    • Provinilá matka (1792)