Stanislav Kostka Neumann

Z Vždy Nahoře
Přejít na: navigace, hledání

(1875 – 1947)

S.K.Neumann.JPG
  • umělec (básník, publicista, překladatel) i organizátor
  • Narodil se v Praze jako syn advokáta a říšského poslance Stanislava Neumanna. V roce 1880 mu otec zemřel a nadále byl vychováván matkou a tetami v "olšanské vile" na Žižkově. Zde se později scházela jeho anarchistická skupina - Fráňa Šrámek, Karel Toman aj. Studium na gymnáziu a obchodní akademii Neumann nedokončil. Pro účast v hnutí tzv. Omladiny 1893 byl zatčen a v Plzni na Borech strávil 14 měsíců - během věznění se věnoval studiu a napsal svou první sbírku „Nemesis honorum custos“ („Spravedlnost, ochránkyně dobrých”, 1895). Na sklonku 90. let 19. století se Neumann přiklonil k ideologii komunistického anarchismu a k anarchistickému hnutí, které prosazoval v časopise Nový kult. Po kratším pobytu ve Vídni se Neumann v letech 1905 - 14 usadil na Moravě. Zúčastnil se vystoupení předválečné moderny v Almanachu prosazujícím expresionismus, kubismus a futurismus. V roce 1915 narukoval do armády a prodělal válečné tažení v Makedonii a Albánii. Po vyhlášení samostatnosti se usadil v Praze. Zde založil časopis Červen (1918-22), kolem něhož soustředil jak předválečnou modernu (Karel Čapek, Josef Čapek aj.), tak nastupující mladou generaci hlásící se k tzv. proletářskému umění (Jaroslav Seifert, Vladislav Vančura, Jiří Wolker). V roce 1929 byl S. K. Neumann jedním ze sedmi spisovatelů, kteří se postavili proti novému Gottwaldovu vedení v KSČ a byl ze strany vyloučen. Zůstal však i nadále věrný levicovému zaměření. Za okupace se Neumann ukrýval ve Vápenném Podole v Železných horách. Poslední dva roky života žil v Praze a redigoval časopis Tvorba.
  • 1894 – vězeň – 1. sbírka + četba – politická poezie
  • Neumannův časopis „Nový kult“ (1897 - 1905): teoretická, politická a kulturní revue českého anarchismu

Dílo

básnické sbírky:

  • „Satanova sláva mezi námi“ (1897)
    • projevují se zde vlivy dekadence a symbolismu
    • důležitým motivem je kult zla, je vzývána vášnivost a vzdor (jeho symbolem je Satan)
  • „Sen o zástupu zoufajících“ (1903) – tématy každodenní život, bežné lidské radosti i starosti, sociální revolta
  • „Kniha lesů, vod a strání“ (1914) – zásadní vitalistické dílo, přírodní lyrika, opojení přírodou a její moudrostí.
  • próza „Válčení civilistovo“ (1925) - autobiografie zasazená do první světové války
  • od 20. let 20. století se Neumann profiloval jako komunistický aktivista (např. sbírka „Rudé zpěvy“, 1923, proletářská poezie), ale nadále psal i intimní poezii
  • ve 30. letech vedl autor polemiky např. s Františkem Halasem či Andrem Gidem