Taras Ševčenko

Z Vždy Nahoře
Přejít na: navigace, hledání
Taras Ševčenko

(1814 - 1861)

  • ukrajinský básník, prozaik a dramatik, výtvarník, spoluzakladatel moderní ukrajinské literatury, symbol země a národní kultury
  • Narodil se ve středoukrajinské vesnici Morynci v rodině sedláka-nevolníka. V devíti letech přišel o matku, v jedenácti o otce; ten ho ještě před smrtí poslal do církevní školy v nedaleké Kirylivce, odkud Taras utekl do sousední Lysjanky. Ševčenko měl malířské nadání, které však kvůli zákazům vrchnosti mohl jen těžko rozvíjet. Nakonec se mu podařilo dostat se do učení malířství ve Vilně a po polském listopadovém povstání v Petrohradě se zde učil u Ivana Sošenka, který ho představil několika malířům a básníkům. Díky nim mohl Ševčenko studovat na Petrohradské akademii a roku 1838 získat svobodné postavení, tedy vymanit se z nevolnického stavu. V akademii se Ševčenko intenzivně věnoval také literatuře a studiu věd. V roce 1843 navštívil rodnou ves a její okolí; do Petrohradu se vrátil rozčarován. Roku 1846 vstoupil do tajného Cyrilometodějského bratrstva - to bylo odhaleno roku 1847. Následujících deset let strávil Ševčenko ve vyhnanství, převážně v Orenburgu a v Orské pevnosti. Odtud se jako člen geografické expedice vydal do dnešního Kazachstánu a okolí Aralského jezera. Později byl přemístěn do Novopetrovského opevnění (dnes Fort-Ševčenko). Během desetiletého období se střídala období, kdy se Ševčenko intenzivně věnoval psaní, malbě či rytectví, s obdobími, z nichž neznáme žádné dílo. Roku 1857 vyhnanství skončilo. Ševčenko byl stále pod policejním dohledem, bylo mu však umožněno vydat se přes Astrachaň a Nižnij Novgorod do Petrohradu; odtud roku 1857 odjel na rodnou Ukrajinu, kde si chtěl vystavět domek. To se však nezdařilo. Poslední dva roky strávil opět v Petrohradě a psal. Po pohřbu konaném v Petrohradě 12. března 1861 byly jeho ostatky dovezeny na Ukrajinu, kde byly uloženy nedaleko Kaniva na stráni nad Dněprem.
  • ze 47 let svého života prožil Ševčenko 24 let jako nevolník, 9 let na svobodě, 10 let ve vyhnanství a 4 roky pod policejním dohledem
  • tvořil v ukrajinštině a ruštině
  • pro pozdější ukrajinskou literaturu byl Ševčenko největším vzorem (a také předmětem epigonství)

Dílo

  • hlavním pramenem inspirace byl Ševčenkovi jednak lidový život Ukrajiny – tehdy téměř výhradně venkovské –, jednak vlastní prožitky z vyhnanství
  • jeho velkým tématem byla národní poroba Ukrajinců ze strany Ruska (dříve též Polska), obecněji pak soucit s lidským utrpením a nesplněnými touhami vůbec
  • Ševčenkovo dílo čítá několik sbírek, povídek a dramat a množství maleb, kreseb a rytin
  • Kobzar (1840)
    • básnická sbírka
    • kobzar je ukrajinský lidový pěvec, hráč na kobzu (strunný nástroj podobný kytaře) - po vydání sbírky se takto začalo přezdívat Ševčenkovi
  • Kacíř (1845)
    • poéma o životě a smrti Jana Husa