Thámovci a puchmajerovci

Z Vždy Nahoře
Přejít na: navigace, hledání
Titulní strana Sebrání básní a zpěvů
Antonín Jaroslav Puchmajer
Šebestián Hněvkovský
  • v počátcích národního obrození byl charakter české poezie ovlivněn těmito dvěma básnickými školami

Thámovci

  • vůdčí osobností Václav Thám
  • společně vydali almanach Básně v řeči vázané (1785)
  • program thámovců:
    • snažili se dokázat, že ČJ je vhodná pro jakéhokoliv umělecký text
    • oživili starší českou humanistickou poezii
    • překládali německou rokokovou anakreontiku
    • zastánci sylabismu (= princip uspořádání verše na základě ustáleného počtu slabik)
  • dále do skupiny patřili např. Václav Matěj Kramerius či Václav Stach (1754-1831)

Puchmajerovci

  • skupina kolem Antonína Jaroslava Puchmajera (1769-1820)
  • postupně vydali pět almanachů, z toho první dva pod názvem Sebrání básní a zpěvů (1795 a 1797) a zbylé jako Nové básně (1798-1814)
  • puchmajerovci neměli pevný společný program, ale:
    • usilovala povznést české básnictví
    • propagovala sylabotonii (= verš, u něhož záleží na počtu slabik ve verši a uspořádání přízvučných a nepřízvučných slabik)
    • hojně publikovali překlady
  • v rámci skupiny se vyhranily dvě umělecké tendence:
    • a) lidová (uplatnění dosáhla hlavně balada), např. Šebastián Hněvovský (1770-1847): Vnislav a Běla
    • b) vyšší, zaměřená na náročnější čtenáře (zejména óda), např. Antonín Jaroslav Puchmajer: Óda na Jana Žižku z Trocnova