Václav Řezáč (Schematismus)

Z Vždy Nahoře
Přejít na: navigace, hledání
Památeční talíř pochodu Za Nástupem Václava Řezáče
  • Po roce 1948 dříve vysoká kvalita Řezáčových děl (viz Václav Řezáč) klesala, přiklonil se k socialistickému realismu. Společně s Janem Drdou udávali směr levicové literatury, mezi disidenty se jim posměšně přezdívalo „DRZÁČ“. Roku 1949 se stal ředitelem nakladatelství Československý spisovatel a tuto funkci vykonával až do své smrti

Dílo

  • Nástup (1951)
    • tzv. kolonizační román, z něhož se už v prvních poválečných letech začal vyvíjet román budovatelský jako nejreprezentativnější projev socialisticko-realistické prózy
    • pojímá současnost jako "poslední slovo" historie, jímž se začíná uskutečňovat dávný sen o spravedlivé společnosti, utopismus a idealizace tzv. kladných, "pokrokových" sil dějin
    • dílo nezakrytě agitační a výchovné, typizace konfliktů přechází až ve schematizaci
    • postavy koncipuje jako typy, nikoli však psychologicky, nýbrž třídně
    • Do městečka Grünbachu-Potočné přijíždějí v květnu 1945 čtyři muži. Každého z nich sem přivádějí jiné důvody a cíle: Jiří Bagár, komunista, účastník stávkových bojů za první republiky, španělský interbrigadista, účastník protifašistického odboje a posléze vězeň koncentračního tábora, přichází propagovat a uskutečňovat politiku komunistické strany. Jeho ideovým, politickým i povahovým antipodem je Antonín Trnec, nový národní správce grünbašské textilky; bezcharakterní kariérista, hrabivec a antikomunista. Třetím příchozím je Antoš, toužící po založení živnosti automechanika, na rozdíl od Trnce nezištný a srdečný, Bagárův spojenec, pomáhající mu s vedením úřední agendy města. Posledním ze čtveřice je Jan Rejzek, rodák z Grünbachu, který se vrací, aby se ujal rodinného majetku - hotelu, jejž musel opustit v r. 1938. Politicky je indiferentní, jakožto majitel podniku však má blíže k Trncovi než k Bagárovi, s nímž se také brzy dostává do konfliktu. Čtveřice se v Grünbachu setkává s ozbrojeným odporem Němců, jimž stojí v čele fanatická nacistka Elsa Magerová. Teroristické a sabotážní akce Němců se stupňují zároveň s přibýváním českých přistěhovalců, a tak se jejich odsun do Německa jeví jako nevyhnutelný (výjimku mezi nimi tvoří komunista Hans Palme, který oddaně pomáhá Bagárovi). Navzdory záškodníkům i "zlatokopům" osídlování pohraničí zdárně pokračuje, přicházejí rolníci, uvědomělí textilní dělníci (Dejmek a jeho dcera Zdena, budoucí Bagárova manželka) i úředníci. Román uzavírá odsun Němců na podzim r. 1945.
  • Bitva (1954)
    • román volně navazující na Nástup
    • líčí boj mezi komunistickými a antikomunistickými silami o pohraničí v létě 1947