Václav Renč

Z Vždy Nahoře
Přejít na: navigace, hledání

(1911-1973)

Vaclav renc.jpg
  • básník, dramatik, překladatel
  • Narodil se ve Vodochodech u Roudnice n. L. Pocházel z rodiny zedníka, která roku 1917 přesídlila do Prahy. Zde Renč studoval na reálce a klasickém gymnáziu (maturita 1930) a absolvoval Filozofickou fakultu UK (obory filozofie a jazykověda). Pracoval jako nakladatelský redaktor, od roku 1942 byl spisovatelem z povolání. 1945 byl pro svoji publicistickou činnost v době okupace distancován očistnou komisí Syndikátu českých spisovatelů na dva roky (tj. měl po tuto dobu zákaz publikovat), později, po dalším šetření, byl ze Syndikátu vyloučen. Po válce působil jako režisér Národního divadla v Brně až do doby, kdy dostal od akčního výboru ND výpověď a musel divadlo opustit (1948). Poté byl z politických důvodů nucen živit se pouze příležitostnými pracemi, v květnu 1951 byl zatčen a ve vykonstruovaném procesu s tzv. Zelenou internacionálou odsouzen na 25 let vězení. Z vězení byl propuštěn roku 1962, rehabilitován v plném rozsahu až v roce 1990. Po propuštění pracoval jako dramaturg operety v Olomouci. Od 1967, kdy se přestěhoval natrvalo do Brna, se věnoval literatuře a překládání. V Brně také zemřel.

Dílo

  • zpěvná, formálně dokonalá spirituální lyrika
  • např. sbírky:
    • „Studánky” (1935)
    • „Skřivánčí věž” (1971) - výbor poezie ze 40. až počátku 60. let
      • víra v Boha je cestou k překonání protivenství
      • touha po harmonii
      • smutek z vědomí vězením zničeného života je tlumen touhou po harmonii