Vladimír Holan

Z Vždy Nahoře
Přejít na: navigace, hledání

(1905-1980)

Holan vladimir.jpg
  • básník a překladatel
  • označovaný jako kníže české poezie
  • Narodil se a zemřel v Praze. Pocházel z úřednické rodiny. Studoval na gymnáziu (maturoval 1926) a od roku 1927 byl úředníkem Penzijního ústavu. V roce 1935 odešel ze zdravotních důvodů do penze. Žil uzavřeným způsobem života a věnoval se pouze tvorbě. Po válce odmítl katolickou církev a v euforii z ruského osvobození vstoupil do KSČ. Brzy po únorovém převratu však prohlédl a znechucen novými poměry vrací se v říjnu 1950 do katolické církve (členství v KSČ mu bylo v listopadu téhož roku zrušeno). V padesátých letech měl Holan zakázáno publikovat (výjimkou byly překlady a poezie pro děti). Od roku 1948 do roku 1968 bydlel v tzv. Dobrovského vile (jeho sousedem byl např. Jan Werich). Psát přestal v roce 1977, kdy zemřela jeho dcera Kateřina, jež byla postižena Downovým syndromem.

Dílo

  • složité texty stojící stranou modních tendencí
  • základní rysy Holanovy tvorby:
    • 1) Poezie introvertní a meditativní, vytvářející vlastní zakrytý, spirituální básnický svět.
    • 2) Potlačování logiky, vysoká míra abstrakce, experimentálnost, zašifrovanost sdělení (blíží se kryptogramům).
    • 3) Těžká uchopitelnost, někdy až nesrozumitelnost (podle F. X. Šaldy „abstrakce umocněná abstrakcí”) ->
    • -> Holan je považován za představitele čisté poezie a tvůrce absolutní básně
  • „Triumf smrti” (1930)
  • „Kameni, přicházíš...” (1937) - zde slavná báseň „Modlitba kamene”
  • přechodné období lépe srozumitelné občanské poezie, zejmená v reakci na osvobození:
    • „Dík Sovětskému svazu” (1945)
    • „Rudoarmějci” (1947)
  • „Noc s Hamletem” (1964) - meditativní skladba vzniklá v letech 1949-56
    • noční dialog básníka s Hamletem
    • pozornost je soustředěna na odhalování tajemství lidského bytí
    • pendantem ke skladbě je fragment „Noc s Ofélií” (1973)