Voltaire

Z Vždy Nahoře
Přejít na: navigace, hledání
Voltaire

(1694-1778)

  • francouzský osvícenský filozof, básník, prozaik a dramatik
  • Voltaire pravým jménem François Marie Arouet
  • 18. století se na jeho počest často označuje jako století Voltairovo
  • bojoval proti fanatismu, bezpráví, církvi či absolutismu
  • byl ostrý, jízlivý a nekompromisní, proto se často dostával do problémů a několikrát se ocitl ve vězení
  • údajně autor výroku: „Nesouhlasím s tím, co říkáte, ale až do smrti budu hájit Vaše právo to říkat."
  • Narodil se a zemřel v Paříži. Pocházel ze zámožné rodiny a již od počátků se pohyboval ve vyšší společnosti. Vystudoval práva, ale již od studentských let se zajímal o literaturu a věnoval se jí. Třebaže byl zámožný, byl velmi často pro své názory pronásledován, vězněn a žil v exilu (Anglie, Prusko). Přesto se mu dostalo významných poct. Byl královským historiografem, členem a ředitelem Akademie i hostem pruského krále Fridricha II. Vedl korespodenci s řadou významných evropských osobností mj. s ruskou carevnou Kateřinou II. V posledních letech žil Voltaire na svém panství Ferney na hranicích Francie a Švýcarska.

Dílo

  • psal díla historická, filozofická, dramatická, básnická a také tzv. filozofické povídky (= duchaplné, kousavě ironické texty, jež se zabývaly dobovými problémy)
  • Candide neboli Optimismus (1759)
    • novela vydaná pod pseudonymem
    • satirická reakce na Leibnizovo učení o nejlepším možném světě
    • Mladík Candide je vychováván na zámku barona ve Vestfálsku pod vedením filozofa Panglose, který hlásá, že všechno na světě je zařízeno tak, aby to bylo co nejlepší. Naivní Candide bere filozofii svého učitele za svou a nazírá na svět s bezbřehým optimismem. Candid je tajně zamilován do Kunigundy, baronovy dcery. Jednou ho baron nachytá, jak se s Kunigundou líbá za španělskou stěnou, a vyhodí ho ze zámku. Candide putuje odevzdaně světem a stále se snaží uplatňovat filozofii svého učitele Panglose i přesto, že všechno naznačuje, že svět je zařízen právě naopak, než říkal Panglos. Následuje mnoho spletitých a neuvěřitelných příhod, při kterých se Candide setkává se starými známými (Panglosem, baronovým synem i Kunigundou) a procestuje celý svět: navštíví Portugalsko, Španělsko, Latinskou Ameriku, Paříž, Benátky i Sedmihradské knížectví. Najde mnoho nových přátel - mudrce Martina, který na svět nahlíží v úplně jiném světle, věrného sluhu Kakamba nebo Kunigundinu služebnou - nakonec zjišťuje, že všude vládne tatáž nespravedlnost, pokrytectví a zkažená morálka. Jedinou výjimkou je mýtické Eldorádo, kde zlo neexistuje a vysoce vzdělaní lidé tam žijí v harmonii, míru, zdravé činorodosti a hojnosti. Candide ale opouští i toto dokonalé místo, protože nade vše touží vzít si za ženu Kunigundu. Staří přátelé Candide, Martin, Panglos, baronův syn, Kunigunda, která zošklivěla a stala se hašteřivou manželkou, Kunigundina služebná, Paquetta (Kunigundina bývalá komorná) a její milenec se nakonec usadí na malém hospodářství, které Candide pořídí za diamanty z Eldoráda, a dále filozofují o smyslu života. Nakonec potkají starého Turka, který je společně se svými dětmi pohostí u sebe v domě, a zjistí, že právě on si zvolil nejlepší možný způsob života: pracuje na svém, je nezávislý a nestará se o dění ve světě. Cadidovi přátelé ho napodobí a konečně nacházejí pravý smysl života.
  • Panna (1756)
    • hrdinskokomický epos
    • pamflet (veršovaná satira) na církví vytvořenou legendu o panenství Jany z Arku (panny Orleanské), která jediná svou neposkvrněnou čistotou mohla zachránit před Angličany Orleans a pak i bojovat za osvobození celé Francie
    • autor různými situacemi, do nichž přísnou strážkyni "toho nejcennějšího, co dívka má", uvádí, zesměšňuje svatozář, vytvořenou kolem hrdinky církví, a pošetilost těch, kdo jsou ochotni jí věřit.