Vladimír Holan

Z Vždy Nahoře
Přejít na: navigace, hledání

(1905-1980)

Holan vladimir.jpg
  • básník a překladatel
  • označovaný jako kníže české poezie
  • Narodil se a zemřel v Praze. Pocházel z úřednické rodiny. Studoval na gymnáziu (maturoval 1926) a od roku 1927 byl úředníkem Penzijního ústavu. V roce 1935 odešel ze zdravotních důvodů do penze. Žil uzavřeným způsobem života a věnoval se pouze tvorbě. Po válce odmítl katolickou církev a v euforii z ruského osvobození vstoupil do KSČ. Brzy po únorovém převratu však prohlédl a znechucen novými poměry vrací se v říjnu 1950 do katolické církve (členství v KSČ mu bylo v listopadu téhož roku zrušeno). V padesátých letech měl Holan zakázáno publikovat (výjimkou byly překlady a poezie pro děti). Od roku 1948 do roku 1968 bydlel v tzv. Dobrovského vile (jeho sousedem byl např. Jan Werich). Psát přestal v roce 1977, kdy zemřela jeho dcera Kateřina, jež byla postižena Downovým syndromem.

Dílo

  • složitá poezie stojící stranou modních tendencí
  • základní rysy Holanovy tvorby:
    • 1) Poezie introvertní a meditativní, vytvářející vlastní zakrytý, spirituální básnický svět.
    • 2) Potlačování logiky, vysoká míra abstrakce, experimentálnost, zašifrovanost sdělení (blíží se kryptogramům).
    • 3) Těžká uchopitelnost (někdy až nesrozumitelnost).
      • Čistá poezie/absolutní báseň - vytváří zcela nový jazyk, uvolňuje, inspiruje, bourá hodnoty
  • Kameni, přicházíš (1937)
  • Září 1938 (1938) - občanská poezie, lépe srozumitelná
  • Dík Sovětskému svazu (1945) - reakce na osvobození
  • Rudoarmějci
  • Do roku 1962 nucená odmlka
  • Noc s Hamletem (1964) - meditativní skladba z let 1949-56, dialog básníka s Hamletem, odhalování tajemství lidského bytí