Vladislav Vančura: Porovnání verzí

Z Vždy Nahoře
Přejít na: navigace, hledání
Řádka 13: Řádka 13:
 
***hrdinou je bezelstný a prostý člověk, který kvůli své dobrotě zkrachuje
 
***hrdinou je bezelstný a prostý člověk, který kvůli své dobrotě zkrachuje
 
**'''„Pole orná a válečná“''' (1925)- experimentální, čtenářsky náročný román, poukazující na to, jak válka obrací lidské životy  
 
**'''„Pole orná a válečná“''' (1925)- experimentální, čtenářsky náročný román, poukazující na to, jak válka obrací lidské životy  
**'''„Rozmarné léto“''' (1926)
+
**'''„Rozmarné léto“''' (1926, humoristická novela ovlivněná [[poetismus|poetismem]])
 +
***na prvním místě tohoto díla není děj, ale jazyk
 +
***pokus o vystihnutí atmosféry malých lázní na řece Orši (ve Slezsku).
 +
***<small>Do Krokových Varů přijíždí kouzelník se svou asistentkou, kterou se snaží získat všichni tři hrdinové a to i za cenu velkých změn v životě. Ani jeden není úspěšný a tak se po odjezdu kouzelníka vše vrací do starých zaběhlých kolejí.</small>
 
**'''„Konec starých časů“''' (1934, román)
 
**'''„Konec starých časů“''' (1934, román)
 
***<small>Děj je zasazen na jihočeský statek na počátku dvacátých let 20. století. Sem zavítá postava ruského emigranta, knížete Megalrogova, jakéhosi barona Prášila a dona Quijota v jedné osobě, který je v satirickém duchu konfrontován s místním maloměstským prostředím.</small>
 
***<small>Děj je zasazen na jihočeský statek na počátku dvacátých let 20. století. Sem zavítá postava ruského emigranta, knížete Megalrogova, jakéhosi barona Prášila a dona Quijota v jedné osobě, který je v satirickém duchu konfrontován s místním maloměstským prostředím.</small>
 
**'''„Markéta Lazarová“''' (1931)
 
**'''„Markéta Lazarová“''' (1931)
 
**'''„Obrazy z dějin národa českého“''' (1939,40,48) - slavné i všední okamžiky přelomu 13. a 14. století
 
**'''„Obrazy z dějin národa českého“''' (1939,40,48) - slavné i všední okamžiky přelomu 13. a 14. století

Verze z 17. 8. 2013, 11:07

(1891-1942)

Vladislav Vančura.jpg
  • spisovatel, dramatik, filmový režisér, původním povoláním lékař
  • Narodil se v Háji ve Slezsku. Jeho otec se dlouhou dobu nemohl uplatnit, a tak se často stěhovali. Dětství prožil na venkově, kde získal lásku k přírodě a koním. Byl velmi hrdý a nepoddajný, takže jeho studijní výsledky nebyly příliš dobré. Na vysoké škole studoval nejdříve práva, ale po těžké nemoci matky přestoupil na medicínu. Pracoval jako lékař ve Zbraslavi. Jeho bratrancem byl Jiří Mahen. Byl členem a prvním předsedou Devětsilu (1920), přívržencem poetismu, publikoval v mnoha časopisech. Od roku 1921 byl členem KSČ, ale jeho dílo nelze označit za komunistickou agitku. Z KSČ vystoupil v roce 1929 spolu s řadou dalších umělců v reakci na nástup Gottwaldova vedení. Za okupace vedl spisovatelskou sekci Výboru inteligence – ilegální odbojové organizace při komunistickém Ústředním národním revolučním výboru. V květnu roku 1942 byl zatčen a 1. června na Kobyliské střelnici popraven.

Dílo

  • Základní rysy Vančurova díla:
    • 1) Jazykové experimenty, bohatá metaforika, kombinace knižního jazyka a archaismů s hovorovou češtinou.
    • 2) Složité větné konstrukce (inspirace humanistickou češtinou).
    • 3) Zvýrazněna role vypravěče, dovolávání se čtenářova názoru.
    • 4) Postavy přímé, nekomplikované, milující život.

Dílo:

    • „Pekař Jan Marhoul“ (1924)- román, pokus o moderní mýtus se sociálním zaměřením, román o pekaři
      • hrdinou je bezelstný a prostý člověk, který kvůli své dobrotě zkrachuje
    • „Pole orná a válečná“ (1925)- experimentální, čtenářsky náročný román, poukazující na to, jak válka obrací lidské životy
    • „Rozmarné léto“ (1926, humoristická novela ovlivněná poetismem)
      • na prvním místě tohoto díla není děj, ale jazyk
      • pokus o vystihnutí atmosféry malých lázní na řece Orši (ve Slezsku).
      • Do Krokových Varů přijíždí kouzelník se svou asistentkou, kterou se snaží získat všichni tři hrdinové a to i za cenu velkých změn v životě. Ani jeden není úspěšný a tak se po odjezdu kouzelníka vše vrací do starých zaběhlých kolejí.
    • „Konec starých časů“ (1934, román)
      • Děj je zasazen na jihočeský statek na počátku dvacátých let 20. století. Sem zavítá postava ruského emigranta, knížete Megalrogova, jakéhosi barona Prášila a dona Quijota v jedné osobě, který je v satirickém duchu konfrontován s místním maloměstským prostředím.
    • „Markéta Lazarová“ (1931)
    • „Obrazy z dějin národa českého“ (1939,40,48) - slavné i všední okamžiky přelomu 13. a 14. století